Radnice drží tradici, ulice ozdobí pomníčky. Tentokrát za eura


Realizaci dalšího velkého „tvrdého“ projektu připravuje kroměřížská radnice. Bude-li žádost schválena, můžeme se v nejbližších měsících a letech těšit na úpravu některých veřejných prostranství v centru města. Podle všeho se zdá, že všechna plánovaná opatření mají jednoho společného jmenovatele – novou městskou architektku Radmilu Vraníkovou. Protože brzy uplyne první výročí jejího nástupu do funkce, nabízí se příležitost zároveň se trochu poohlédnout a zhodnotit, co tato nově zřízená pozice městu přináší.


 


Nové koště dobře mete


Projekt, který počítá s úpravou nástupní plochy u Květné zahrady a prostranství u kostela Panny Marie, státního gymnázia, zámku a řeznictví ve Vodní ulici, je zatím posledním vyvrcholením série podobně orientovaných aktivit. Každé volební období přináší kroměřížským veřejným prostranstvím jistou dávku perverze – v předminulém to bylo překotné dláždění, v tom minulém trochu přeceňovaná role opravy Hanáckého náměstí a konečně v tom současném se jedná o tento projekt. Všechno výše zmíněné přineslo a přináší městu jistý užitek, který však (přes fakt, že tyto investice jsou kofinancovány z externích zdrojů) neodpovídá městem vynaložené ceně. Bohužel v negativním slova smyslu.


Radmila Vraníková má přitom jistě spoustu dobrých nápadů – ještě teď si živě vzpomínám na její několik let starý novinový rozhovor, který vyšel pod výmluvným titulkem „Pouhé dláždění městu prospěch nepřináší“. Také po nástupu na radnici se činila: vytvořila na toto téma veřejnou anketu, přičemž jen samotná realizace tohoto počinu je v Kroměříži záležitostí zcela raritní, a proto za tuto aktivitu budiž pochválena. O to větší je škoda, že radnice o výsledcích dosud podrobněji neinformovala, pouze je v tichosti zveřejnila. Ovocem zmíněné ankety se patrně stal nový projekt, na jehož pravděpodobnou realizaci jako první upozornily Infonoviny ve svém prosincovém čísle. 


 


 


Exhalační turismus


 




Projekt sám míří správným směrem, přesto jeho podoba vypovídá o jisté dávce neumětelství jeho tvůrců. Předně, vytvářet místo k odpočinku asi 30 metrů od hlavního průtahu městem je čiré bláznovství, nota bene když je vedle možno využít množství laviček u autobusové zastávky na Milíčově náměstí. Stačí jen přejít ulici. Pokud už někdo měl nutkavou snahu vytvářet venkovní posezení studentům státního gymnázia, mohl nové odpočívadlo posunout směrem ke Gigantu, kam se od projíždějících aut dostane méně hluku. I zde se však lavičky nacházejí, otázkou tedy zůstává, co nového má odpočívadlo u gymnázia přinést a komu vlastně.

Zcela samostatnou kapitolou je stavba nástupní plochy u Květné zahrady. Upřímně se přiznám, že nerozumím tomu, co je natolik nevyhovujícího na jednom z nejrovnějších asfaltových povrchů ve městě. Aby toho nebylo málo, turisté mířící do Libosadu mohou využít i novou nástupní plochu na nedalekém Hanáckém náměstí, jejíž nedávná rekonstrukce byla vysvětlována mj. právě potřebou vzniku důstojného a blízkého výchozího místa ke Květné zahradě. Je nabíledni, že jen tato „legrace“ stojí daňové poplatníky 10 milionů Kč, z čehož město uhradí 3 miliony (více z jednání ZMK z 15. 11. 2012 pod bodem XXIV. B)


 


Mírný pokrok v mezích zákona


 




Paní Vraníková vnesla jistou dávku inovativnosti do kroměřížského rybníka, celkový umělecký dojem tohoto opatření však dává tušit, že těžiště moci neochvějně setrvává na svém místě. Podstata problému tkví v tom, že ve městě bude vždy dostatek podobných ploch, do nichž bude možno „ulít“ peníze. Pokud bychom sečetli veškeré investované částky do podobných projektů v uplynulých třech volebních obdobích, došli bychom zcela nepochybně k devítimístné částce. Za tento objem financí by bylo možno vyřešit daleko strategičtější problémy, třeba postavit druhý most přes Moravu nebo pokročit s protipovodňovými opatřeními. Autoři projektu by výše zmíněný příklad s cenou nástupní plochy pravděpodobně hájili tvrzením, že získali pro město cenných 7 milionů Kč. To je nepochybně pravda, tou je však i tvrzení, že město zbytečně utratí 3 miliony Kč, které mu budou chybět jinde. Objem finančních prostředků získaných z dotací EU je představiteli města slepě a účelově předkládán jako hlavní kritérium naší úspěšnosti, aniž by se hlouběji analyzovala reálná potřebnost těchto výdajů. Fakt, že Kroměříž neodkládá bokem finanční prostředky na dlouhodobě strategické projekty je důkazem, že realizovaná „tvrdá“ opatření jsou jen pomníčkem, který musí vládnoucí garnitura stihnout vyleštit do následujících komunálních voleb.


Chcete-li vložit komentář, musíte být přihlášen.
Případně se můžete zaregistrovat.

Komentáře

31. 01. 2013 14:06 | Aleš Gross

to Snílek:
Networking je síťování, v přeneseném významu shromažďování sociálních kontaktů a jejich aktivní využívání jako jeden z prvků pozitivní formy klientelismu tak, jak to zde nastínil Katz.
Flagship - vlajková loď, tedy něco jako "učebnicový příklad".
31. 01. 2013 09:32 | snílek

Ku A.Grossovi.
Velmi by mne potěšil výklad slov networking a flagship. Děkuji!
30. 01. 2013 16:05 | Mark

To Kamca:

Je to dano take historickym hlediskem. Kromeriz je typicka oblast Hane a jaci jsou hanaci vsichni vime.
Nejen Uherske Hradiste, ale staci se podivat na Holesov - jak se tam snazi na radnici, jak tam zije spolecensky zivot, zamek, akce atd atd. UH je take ve spolecenskem zivote jinde - divadlo, plesy, atd atd. Lide se tam proste vice setkavaji, vice se zajimaji o deni ve meste, diskutuji, maji zajem, maji snahu......

Kromeriz - starostka a jeji naseptavaci a poradci vcetne tajemnika je mix, ktery neni pro rozvoj mesta idealni.... Nezbyva nez pockat, az se osazenstvo radnice vymeni, vse jine je plytvani casem a energii.
29. 01. 2013 22:44 | Kamča

To Snílek:

Napsal jste to, co je podstatný rozdíl mezi Kroměříží na například blízkým UH. Potřebujeme plánovat na delší období. Na Vámi zmíněných deset až dvacet let. A pak tím plánem kontinuálně jít a hledat cesty k naplnění.

Na to však KM chybí dva klíčové faktory. Prvním je právě ona vůle, zejména politická. A druhým jsou lidé - odborníci na oblast rozvoje. Ti v KM chybí. V součtu (či spíše součinu) pak dle mého názoru leží onen rozdíl mezi KM a UH.

Nejsem si jista, jak mají v UH osvícené radní a zejména je nechci s našimi srovnávat - v UH je lépe zachována kontinuita a radní jsou si vědomi toho, že rozvoj je současně pomyslnou lokomotivou táhnoucí další aktivity a současně vytváří stabilní prostředí. V UH je v tomto směru poměrně stabilní i úřad. A tak je zajištěna kontinuita, zkušenosti, chyby se pořád dokola neopakují, nechybí strategický nadhled. To jsou samé cenné devizy. (Čímž nijak nezpochybňuji význam privátních investic, ať je jich čím dál víc.)

Přeji hezkou diskusi.
29. 01. 2013 20:19 | Aleš Gross

To Katz:
Obávám se, že Vámi popsaná podoba pozitivního klientelismu se hodí spíš do anglosaského prostředí a vyspělejších demokracií vůbec. Vývoj sice opravdu směřuje k networkingu, ale v našem vývojovém stadiu bych to zatím moc nepropragoval, ostatně zatím bezkonkurenční flagship tohoto přístupu jsou Rathovy Hostivice. Máme na to ještě příliš nezralou demokracii.
29. 01. 2013 19:14 | Petr Pálka

Katzi, obávám se, že se vám demokracie už zajídá, že prostě, alespoň pokud jde o Kroměříž, jsou pro vás výsledky vzešlé ze stýkání a potýkání snad i konkurenčních skupin nakonec jen malé. Ale nevím, jestli to hodnotím třeba z poloviny dobře. Já však preferuji třeba jen drobné kroky a snad i nedostatek velkorysosti v plánování přece jen v jakési demokratické chaotičnosti dané neustálými změnami před třeba korporativistickou stabilitou nebo onou formou klientelismu, který jste popsal, i když sleduje třeba velké a strategické cíle.
29. 01. 2013 14:47 | snílek

Výborně, názory se tříbí a zdá se mi že i přibližují. Jen z toho vypreparovat to podstatné a vyjasnit si jak začít! Přetřásá se tu řada myšlenek, ale uvědomme si, že mnoho toho akutně na stavění v režii města není. O to důležitější je mít dlouhodobou koncepci, poněvadž třeba za 10 či 20 let budeme chtít postavit další domov důchodců (to je jen nahodilý příklad), třeba potom budou i peníze, ale nebude vhodné místo. Aktuálním úkolem je, podle mého názoru, najít kvalitní a dlouhodobě perspektivní řešení dopravy, poněvadž to je jeden ze základů moderního a dobře fungujícího města. Navíc průtah po ulicích l.Máje a Tovačovského začíná být přetížen a zdejší obyvatelé jsou nadmíru zatěžováni jeho dopady. S tím poněkud vzdáleně souvisí i další most, o kterém tu také padla zmínka. To je přece stavba, jejíž optimální umístění závisí právě na dobrém dopravním generelu. Úvahy o jeho umístění někde až za letištěm podle mne ztrácí pro Kroměříž jakýkoliv smysl. Za současný úkol k pozvednutí vzhledu a pověsti města považuji úpravy parteru v jeho centrální části, což bude mít významný vliv na turistickou atraktivitu. Řešení per partes, tak jak se to začíná chystat je ovšem hluboký omyl. Obávám se ale, že město není schopno připravit kvalitní zadání úkolu a realizovat potřebné úpravy ve špičkové kvalitě. To lze dokumentovat úrovní dosaženou na dosavadních investicích města. Následně bych šel na sportovní infrastrukturu. Do budování Kroměříže také významným způsobem zasahují soukromí investoři, majitelé objektů a pozemků. Tam je rada jak postupovat drahá. Nepomůže nic jiného, než takové urbanisticky zajímavé lokality a významné stavby vytypovat a s investory vyjednávat, případně hledat nějakou spolupráci či dokonce pomoc města. Ovšem řešit takové úkoly bez
„politické“ vůle a zájmu celého zastupitelstva je takřka nemožné.
Přeji krásné dny a dobré myšlenky!
29. 01. 2013 12:09 | Katz

Jak jsme se tak shodli: tak strategie bez peněz je stejně na draka jako peníze bez vize. Teď budu asi kamenován, ale podle mne vede k účinnému a rychlému naplnění představ spíše cesta přes vazby klientelistického charakteru než přes pracné shánění dotací či přistupování na diktát bank. Klientelismem rozumím vazby a propojení osobního charakteru, nikoli, aby bylo jasno, korupci, která je primárně spojena s institucí trhu (respektive s dysfunkčností trhu).
Současný klientelismus může mít buď klasickou podobu ad personam nebo modernější variantu, která je spojena s institucionálním vlivem, kdy patronem není již konkrétní osoba, ale spíše firma. Příkladem prvního může být již zmíněný starosta Litomyšle Brýdl, který se díky souhře příznivých okolností, zejména bezprostřední atmosféře po r. 1989 dostal do čela radnice, nikoli proto, že by jej nominovala politická strana, ale pro to, že již tehdy byl respektovanou osobností. Brýdl dle mého soudu a jak vyplývá i z pozdějších rozhovorů, které poskytnul, dokázal využít vliv místního undergroundového prostředí kolem pozdějšího nakladatele Horáčka (Paseka) a tento umělecký svět (včetně výtvarníků a architektů) pak propojit s vysokou politikou (Havel). Sám Brýdl přiznává, že díky podobným kontaktům měl pak i jednodušší jednání např. na min. financí. Díky tomu zde mohlo dojít i k efektu sněhové koule, který v Litomyšli zjevně funguje dál, i když Brýdl předal své starostování druhým. Jiným případem je zase zde zmíněné Uherské Hradiště, kde se projevuje druhá „varianta“ klientelismu, a to jeho modernější, ale zároveň hrozivější mutace, která městu sice přináší zisk, na stranu druhou vytváří rizikový prostor pro propojení klientských vazeb s politickým a podnikatelským prostředím. O radniční „kuchyni“ UH si troufám říci, že vím trochu více než o té kroměřížské. Před časem jsem zde na jiném místě psal, že aby se některé věci v KM hnuly kupředu, bylo by dobré se UH inspirovat a mít např. městského architekta a pod ním odbor plánování a rozvoje. Pozice městského architekta sice vznikla, ale na částečný úvazek a bez patřičných pravomocí. Ale i kdyby ing. arch. Vraníková byla na plný úvazek a měla k tomu i vytvořený odbor, tak se domnívám se, že se současným personálním obsazením by toho příliš neudělala (ale to je na jinou debatu).
V UH je výkonný orgán velice kvalitní a schopný. Kvalitní aparát samozřejmě může zpracovat nezbytné strategické podklady, ale ty musí politicky někdo prosadit. Iluzi o tom, že by v UH snad byli radní mnohem osvícenější než v KM, si ale vůbec nedělám. Častěji sice spolu zajdou do sklípku, kde se spousta sporů otupí, ale to je asi tak všechno. Zde by mohl pomyslný autobusový zájezd do UH, jak jej navrhuje Kamča, oficiálně i končit.
O tom, co např. z architektonického hlediska bude podporováno a do jakých oblastí prioritně peníze půjdou, v UH prakticky rozhoduje Synot s rodinným klanem Valentů v pozadí, což sice všichni ví, ale otevřeně to řekne jen málokdo. Dříve Synot dával městu finance (o které si snižoval daňový základ) přímo a v mnohem větší míře, po novele loterijního zákona, která penězovod přesměrovala přes min. financí je situace již mnohem horší a komplikovanější. Synot samozřejmě není žádná charita a i když v mnoha ohledech tvrdě sleduje své podnikatelské záměry, přesto to nejsou hlupáci bez citu k městu, ve kterém působí, což ve spojení s kvalitním výkonným orgánem je jednoznačně, i přes ten klientelismus, ku prospěchu věci. Kromě Synotu se ale zde najdou i další. Např. rekonstrukci jezuitské koleje (za 80 mil) zase výrazně podpořil podnikatel Zdeněk Zemek. Z jeho strany to ale byla zřejmě jednorázová záležitost, protože potřeboval důstojné prostory pro svou rozsáhlou sbírku obrazů Joži Úprky, které jsou nyní v koleji umístěny jako trvalá expozice.
A teď se zamysleme nad situací v KM. Může se za podmínky, kdy starosta je primárně nominant politické strany, ocitnout na tomto postu obecně uznávaná autorita s patřičnými konexemi do světa umění, architektury a vysoké politiky, která zároveň není loutkou v rukou regionálních politických bossů? Pokud vůbec ano, pak by to bylo pro město velké plus, i když jeho pozice by byla nesrovnatelně těžší než by byla na počátku 90-tých let. A pokud ne, je možné, aby podobné aktivity sponzoroval nějaký místní patriot a mecenáš? Troufám se zasmát. Ivo Valenta, majitel Synotu a původním povoláním kuchařem, dokázal tak pro UH připravit mnohem stravitelnější prostředí než ti, kteří v KM zbohatli na tom, že jim byl ani ne tak prodán, jako spíše předán městský majetek.
28. 01. 2013 20:47 | Kamča

To Katz: nikterak nevylučuji, že se v problematice vyznáte, doporučuji tedy dále nečíst :-).

:-) :-) :-)

A pro ostatní dovysvětlení, pokud o ně stojíte, jinak to v klidu nečtěte - ona je to docela nuda :-).

Tedy: rozumně strategicky plánující město (chceme-li to vidět, objednejme mikrobus a vyrazme třeba do Uherského Hradiště) plánuje rozvoj na řadu let dopředu. Nebavíme se o volebním období, ale o deseti a více letech. Pak je možné uplatnit postup nastíněný p. Katzem - naplánovat, dotáhnout návrh do konce (tj. i zaplatit) a čekat (a doufat) ve vhodný dotační titul či tituly a třeba i kloubit financování z více zdrojů. Vůbec to není jednoduché a tedy ani obvyklé. Hradišťáci jsou v tomhle spíše vzácnou výjimkou. Má to řadu dalších souvislostí a rizik, ale i takto to jde (ostatně v maličkém je to naprosto geniálně vidět v některých malých obcích - tam totiž kontinuitu udržují přirozeněji).

V Kroměříži se tento typ plánování nedaří. Budiž napsáno na obhajobu, že to není jediné město, kde se rozvoj děje tak nějak "živelně" podle momentální nálady vedení, síly oponentů a schopnosti najít (a neodradit) pracovité lidi. V současné době je to spíše obvyklé.

V takovém případě si níže naznačený postup nedokážu v praxi představit. Znamenalo by to (z vlastních zdrojů, při troše štěstí s nějakou částečnou dotační podporou, ale na to bych fakt nesázela), vysoutěžit, připravit...strčit do poličky. A čekat a doufat, že mi jednou možná vypíšou ten správný dotační titul kde budu moci projekt uplatnit. A protože dotace nefungují podle přání investora, ale podle podmínek poskytovatele, tak to chce ještě dát na modlení, aby byl projekt bez velkých úprav (další náklady) realizovatelný. Pak se opravdu o procentech z celkového objemu nemusíme bavit a je-li město v roli budoucího (potenciálního !!) možnáinvestora velkorysé, může do takové přípravy "vrazit" co je libo a co zastupitelstvo schválí (a následně, tedy pokud to bude možné, v rámci dotace uplatní příslušný podíl v procentech, a i to jen tehdy, byl-li dodavatel vybrán v řádné soutěži v souladu s pravidly programu) . No a za pár let se police prohnou pod tíhou takto připravených záměrů, stavební povolení budou propadat...a...celé toto schéma se zhroutí. Nejpozději po překročení únosnosti a zborcení polic :-).

Praxe je tedy spíše taková, že se ze střípků, tak nějak vedením vnímaných, rozvojových aktivit (záměrů) připravují ty, které mají šanci na získání financování z více zdrojů. (V případě bohatých měst z vlastních zdrojů.) Ten, kdo je na tyto činnosti šikovný, pak hlídá možné výzvy k předkládání projektů (jde to i na jednotky let dopředu) a signalizuje, co je třeba připravovat. A pokud vedení města chce, připravují se potřebné podklady. Už s ohledem na pravidla programu. Přičtěte veřejné zakázky na všechno, co souvisí a na samotnou práci a projektování zas tak moc času nikdy není.
Že se následně musíte držet pravidel programu je jasné. V případě SF EU, tedy investičních programů (do neinvestičních logicky s rekonstrukcí či výstavbou čehokoliv nemůžete) dodržíte mimo jiné i onu tady diskutovanou strukturu rozpočtu a asi tak 325 dalších podmínek. To platí i pro přeshraniční programy a dokonce i pro ony zmíněné Norské a Švýcarské, které však vzhledem k výši zdrojů jsou spíše doplňkové (nicméně právě tak vznikla třeba "sklepní expozice" v Muzeu Kroměřížska).
Řekněme, že je naprojektováno technicky i ideově a žádost předána. A to ještě nic neznamená - dotaci nemusí žadatel získat i když je žádost dobrá. A pak je vše zase na začátku, jen ten balík připravených podkladů a investovaný čas i peníze roste.

Opravdu si dovedete představit, že lze projektovat bez alespoň trochu lehké naděje, že se akce uskuteční? Tomu nějak nevěřím. To je jako nechat si naprojektovat vlastní barák za poslední peníze a doufat, že jednou vyhraju sportku.

Tak tolik úvaha o přípravě investičních projektů ve městech, které se v rozvoji plácají "od voleb k volbám". Uznávám, že ty nejinvestiční jsou na přípravu jednodušší.
28. 01. 2013 19:37 | Aleš Gross

to snílek: samozřejmě netvrdím, že je vhodné sadit stromy ve všech ulicích v centru (zvláště tam, kde je vysoká hustota IS, úzký průjezdní profil, apod.) Na druhou stranu, při vší úctě k památkářům, ti nejsou jedinými odborníky, co do toho mají mluvit. Chybí mi při tom posuzování minimálně pohledy nezávislých stavařů, architektů, urbanistů, geografů (míněno jako nezávislých na hierarchii NPÚ). Jádro nemá být primárně skanzenem (ten je v Rožnově), ale mělo by být žijícím srdcem města. Pokud má žít, musí být atraktivní a přivábit lidi (zákazníky), kteří by tam měli utrácet peníze především u místních podnikatelů. V opačném případě budou všichni chodit do krabicoidních řetězců na periferii, aby tyto mohly všechen zisk odvést do svých mateřských zemí.

Jinak s Vámi souhlasím a spíš jen dodávám, že za daleko horší než bývalá kasárna, považuji chaotickou výstavbu v Dolních zahradech. Tam se dokonce dvě silnice jdoucí proti sobě minuly o 5 metrů :) Ale tak furt lepší než v případě poslkých dálnic, tam to bylo o 5 km :)
28. 01. 2013 17:39 | snílek

- tisková oprava hrubky ....vinit...
28. 01. 2013 17:11 | snílek

K p.Komínkovi. Z chaotické zástavby ..."prostor za Hanáckým náměstím".. v žádném případě nelze vynit p.Slaninu. Chyba se stala na počátku, když tehdejší starosta se schválením MZK pozemky prodal bez jakýchkoliv podmínek. Soukromníky na jejich pozemcích lze velmi obtížně nějak regulovat. To je právě vidět i v jiných lokalitách. Snad se z toho někdo odpovědný poučí, poněvadž nekvalitním řešením je "ohrožena" řada jiných zajímavých území.
28. 01. 2013 16:57 | snílek

Vidím, že v polemice je pěkný CHAOS, ale dobře, že se vyměňují názory. Smutnější je, alespoň jsem o tom velmi silně přesvědčen, že CHAOS panuje i v mozkovém trastu samosprávy Kroměříže, v jeho představách o rozvoji a budoucí podobě města. Stále jsem překvapován, kde se ty nahodilosti rodí.
K p.Grossovi a zeleni ve městě. Ano, více zeleně, ale záleží kde. Dobře si vzpomínám, že dřívější vysoce kvalifikovaní památkáři dojíždějící z Brna, byli zásadně proti trvalé výsadbě zeleně v centru města ( Velké a Riegrovo náměstí a přilehlé ulice ). Stejný názor zastávala i arch.Švábová, která kdysi pro toto město udělala významný kus práce a o Regulačním plánu Kroměříže ( neschváleném ) přednášela na univezitě v Lundu.
Přeji všem krásné dny a patriotům ještě krásnější Hanácké Athény.
28. 01. 2013 08:59 | Korzár

Katzi, to "napadení" pražskými cenami si berete zbytečně osobně. Vaše diskuse Kamčou je až na ten váš povýšený tón docela zajímavá. Petr Komínek: návrhy ohledně pořádání architektonických soutěží jsem radnici posílal asi před rokem. Zase jste přešel meritum textu, a raději si naleštil brnění Slaninou.
28. 01. 2013 06:57 | Katz

To Kamča: Nezlobte se, ale byla jste to vy, kdo reagoval na můj příspěvek a napadl mne, že mám „pražské ceny“, i když já se ve své polemice s Korzárem problematikou financování z nějakých dotací vůbec nezabýval. Je podstatný rozdíl bavit se o „financování projektu“ a o „financování z projektu“. Možná se Vám podařilo získat několik dotací (odhadoval bych že na projekty zaměřené na charitativní či edukační programy v nějaké neziskovce) , což ve vás vyvolává pocit experta, nicméně si troufám, říci, že o projektovém financování staveb toho opravdu moc nevíte. Člověk, který v této oblasti opravdu dělá a rozumí ji, pak ví, že je naprostý nesmysl žádat o dotaci na architektonický projekt a stavbu v jedné dotační žádosti. V e většině případů se postupuje tak, že je nejprve vysoutěžena celá architektonická část, připravena dokumentace a jsou vyřízena potřebná povolení. Teprve následně se hledá způsob jak to vše zafinancovat (často se jedná i o vícezdrojové financování, protože se vám většinou nepodaří získat celou částku z jednoho zdroje), včetně tedy podpory z různých dotačních titulů. A pokud se teď bavíme o projektech, tak to, co uvádíte, je rovněž zavádějící, protože to platí pro projekty z běžných fondů EU, ale např. mechanismy Švýcarských fondů či EHP a Norska (tzv. Norské fondy, ze kterých byla financována celá řada projektů z oblasti movitého i nemovitého kulturního dědictví) mají zcela jiná pravidla.
PS. Pokud se jedná o most, pan Gross má pravdu. Celá záležitost je primárně záležitostí města a kraje. Kraj má většinu „hlavních“ cest nejen ve správě, ale většinou i ve vlastnictví. A pokud je ve vlastnictví nemá a jsou státu, pak na základě zákona žádá o jejich bezúplatný převod. Pokud by stát stavbu mostu financoval, pak by si kraj (nebo město) mohlo následně požádat o bezúplatný převod na sebe: řekněte mi jediný rozumný důvod proč by to stát, který má jednat s péči správného hospodáře, měl hradit?
27. 01. 2013 22:38 | Kamča

To Aleš Gross

Tady je, domnívám se, pro vyjednávání i kraj "nízko" a je nutno vyjednávat na centrální, skutečně státní (kraj je pořád samospráva) úrovni.
Jistě, máte pravdu, zasazení do krajských dokumentů hraje taky svoji roli. "Chtít a ctít" tuto potřebu území by ale musel zejména stát. Ona i tak zůstane na město řada souvisejících investic a nejspíš i nějako kofinancování.

Nicméně - nevím, vyjednává se na toto téma? Na veřejnost žádné takové signály nepronikly, otázka je, jestli je to strategický cíl města.
27. 01. 2013 22:34 | Kamča

to Katz:
nebudu si všímat osobních invektiv :-), když Vám dělají dobře, budiž. Nicméně ráda vysvětlím. Struktura investičních žádostí je nastavena na základě tzv. "cen obvyklých" (pro stručnost) a ty jsou v místech mimopražských (Praha do cíle soudržnosti z něhož jsou projekty financovány nepatří) právě oněch 3 - 5 %). Toto bylo do žádosti převzato právě proto, aby nedocházelo k umělému navyšování procentního podílu z investice jen proto, že "to jde".
Současně tím poskytovatelé dotace dávají žadatelům jasný signál, že právě tento podíl je v rámci celé případné investice dotovatelný. Je obvyklé, že to účastníci veřejných zakázek respektují - od roku 2004 už se prostě s pravidly seznámily a ono to celkem funguje.

A o rozpočtech v rámci dotace je tady komunikace na místě - pokud umím číst (a věřím, že to zvládám slušně včetně porozumění textu :-) ), tak se článek věnuje právě dotované akci.

Přeji Vám hezký týden.
26. 01. 2013 22:24 | Katz

To Kamča: nevím, zda vám problémy dělá spíše čtení nebo porozumění textu. Uváděl jsem, že se procento odměny architektů určuje z celkových investičních nákladů stavby. Nikoli, že je to procento z nějaké dotační žádosti.
26. 01. 2013 18:51 | Aleš Gross

to Kamča:

Nejsem si úplně jistý tou automatickou podporou od státu a kraje. Jednak se podívejte na to, kolik se dnes staví dopravních staveb (naprosté minimum - i důležitá silnice Otrokovice-Zlín musela dlouho čekat). Navíc kraje spravují silnice II. a III. třídy a bohužel v ose budoucího mostu (ať už v jakékoliv ze tří navrhovaných poloh) žádná taková komunikace nevede. Jsou to všechno jen místní komunikace. Podívejte se zde:
http://www.rszk.cz/vozovky/sil...

Tudíž bych jako první (resp. nultý) krok bych viděl to, že se město s krajem pokusí vyjednat, že v budoucnu přes most taková komunikace povede. Pokud však kraj nebude chtít, máme smůlu, protože ho k tomu nic nenutí a má svých investičních priorit dost. Město by zkrátka v tom jednání tahalo za kratší konec. I kdyby se však něco podobného podařilo, muselo by město investovat v rámci svého podílu v řádu desítek milionů Kč. Třeba UH při stavbě železničního podjezdu v r. 2006 muselo investovat - a to se tam prosím kříží státní trať (SŽDC) a krajská komunikace III. třídy.
26. 01. 2013 18:09 | Petr Komínek

Pro Korzár: z Vašich příspěvků vyplývá, že jste jistě fundovaný odborník na architekturu a tak jste jistě již hodněkrát navštívil městského architekta Slaninu a nebo architektku Vraníkovou, aby jste jim předal své představy o tom, co tak vehementně kritizujete. Nebo ne? Jestli paní Vraníková se mnou kandidovala v roce 2006 v komunálních volbách nemá v této věci co dělat a mimojiné kandidovala řada jiných, ale spíše je důležité, že se snaží něco pro město dělat a chce změny, které se tu mají dít ale nedějí již desítky let. Co významného udělal pan Slanina jako městský architekt? Tedy podle mne nic, pouze dopustil, aby se zastavěl prostor za Hanáckým náměstím a mezi ulicí Zborovskou a Dolními zahradami otřesnou změtí rodinných domků bez ladu a skladu, jinak nepřinesl městu nic. Pane Korzáre, zkuste dát nějaké vlastní návrhy na vylepšení věřejných prostranství v Kroměříži, já jsem je již dal a zda se bude realizovat něco z mých návrhů rozhodnou jiní, zodpovědní za tuto oblast, já jsem pouze poskytl názor občana, který to vidí neodbornýma očima. Takže děkuji za Vaši iniciativu a přeji všem krásné dny.
26. 01. 2013 17:34 | Kamča

to Aleš Gross:

k bodu spojeném se strategickými projekty: domnívám se, že tady je věc složitější a nejde jen o možnosti a síly (ekonomické i další) města jako takového. Město si těžko bude samo stavět druhý moravní most - to není lávka pro pěší a musí být součástí širšího řešení s významnou rolí státu. Nejde tedy jen o peníze, ale zejména o možnosti a schopnost města hledat a nalézt řešení s dalšími aktéry (bez státu to prostě nejde). Jen nevím, má město koncepci rozvoje? Je tam schopný vyjednavač a rozumný stratég, který dokáže dlouhodobě ukazovat na žádoucí směr rozvoje? Pořád se tady píše o penězích. Ale ať chceme nebo nechceme, ono jde v prvé řádě o strategické myšlení a náhled. Neříkám, že pak peníze budou, ale rozhodně je faktem, že s absencí výše uvedeného prostě nebudou, ani kdyby městský trezor praskal ve svárech.
26. 01. 2013 17:28 | Kamča

to Katz:

No ještě, že vás mám, já si dosud myslela, že tomu, co mne živí, rozumím. Tak aspoň, že tomu rozumíte vy, proberu to se šéfem :-)
25. 01. 2013 18:01 | Aleš Gross

To Petr Nahlas:
Prosím velmi dobře si přečtěte tyto dva body:

1) Z vyjádření paní architektky níže v diskusi lze vyčíst, že opatrně poukazuje na omezenost svých vlastních kompetencí (doslovně ji cituji: "článek přeceňuje význam mé osoby" nebo "co jako městská architektka můžu ovlivnit a co nikoliv"). Jinými slovy, nepřímo poukazuje na možný rozdíl mezi tím, co architekt navrhuje v originální verzi a jak vypadá finální podoba projektu po schválení radou.
2) Kromě toho, že jsem přímo v článku paní architektce vysekal pochvalu a označil jsem mj. její působení za "inovativní", v předchozím komentáři jsem doslova uvedl "...(něco kritického) nebylo adresováno Vám osobně, jako spíše osobám, které primárně vykonávají exekutivu města".

Pokud jste, jak píšete, opravdu pozorně četl a následně provedl mozkovou operaci, nechápu jak sem mohl vpálit zcela zavádějící tvrzení, že "paní architektka obhajuje SVOU koncepci a ostatní přispivatelé pouze hladají něco..." Nijak jsem paní Vraníkovou nekritizoval, naopak jsem napsal "projekt sám míří správným směrem". Kromě toho samotná reakce paní architektky se ani tak nenese ani tak v duchu obhajujícím (logicky ani nemá co obhajovat, když zde není mnou kritizována), jako spíš v duchu vysvětlujícím, zpřesňujícím a na pravou míru uvádějícím. Předmětem kritiky byly naopak stavba pochybného nástupiště u Květné zahrady a stavba turistického odpočívadla u nejvytíženější silnice ve městě. Dosud zde nikdo neozřejmil, proč jsou tyto stavby v řádu milionů Kč nutné.

Druhá věc je Vaše námitka (jsem velmi rád, že zde padla) "Přinese někdo z kritiků něco konkrétního? Něco co není jen nekonečné oponentní plkání?" Měl jsem za to, že inteligentní čtenář je sám schopen "něco konkrétního" identifikovat přímo v článku, přesto příklad "něčeho konkrétního" rád zopakuji:

1) Realizovat turistická odpočívadla, ale na klidnějších místech, než je městský průtah
2) Vysázet více zeleně v městském centru (a opravdu stačí jen ta zeleň samotná, nemusí se z toho dělat velký projekt v řádu desítek milionů Kč s nesmyslnými a nepotřebnými přílepky typu nástupiště u Květné)
3) Systematicky odkládat prostředky na opravdu strategické projekty přinášející užitek v dlouhodobém horizontu (druhý most přes Moravu, protipovodňová opatření)
4) v duchu posledních dvou příspěvků bych nově navrhoval také výrazněji posílit pravomoce městského architekta
25. 01. 2013 10:37 | Petr Nahlas

Právě jsem dočetl tuto řadu komentářů.Paní architektka obhajuje svou koncepci a ostatní přispivatelé pouze hladají něco....Něco co je potřeba k tomu abychom mohli být proti čemukoliv jak ja ostatně u nás zvykem.Tak tato tak zvaná dyskuse asi působí na většinu nezúčastněných čtanářů.Přinese někdo z kritiků něco konkrétního?Něco co není jen nekonečné oponentní plkání?
24. 01. 2013 22:41 | Katz

To Kamča: obávám se, že se poněkud mýlíte a že problematice nerozumíte. Do celkové odměny je totiž třeba počítat náklady na zpracování dokumentace pro územní řízení, pro stavební řízení (vydání stavebního povolení) i na zpracování samotné stavební dokumentace. Samotný architektonický projekt, byť pro veřejnost nejviditelnější, je spíše příslovečnou třešničkou na dortu, která ale z celkové částky (honoráře) stojí nejméně. Pokud budete stavět soukromě, necháte si možná zpracovat jen architektonickou studii a rozpracování svěříte autorizovanému projektantovi, ale v případě podobných veřejných zakázek si příslušná architektonická kancelář snaží podržet autorskou kontrolu nad celým procesem realizace díla, tzn. od skici, přes projekt až po kolaudaci. U velkých zakázek v řádu stamiliónů pak není výjimkou, že náklady na tyto architektonické služby činí 10 % či ještě o málo více.
24. 01. 2013 21:50 | Kamča

to Katz: možná máte "pražské" ceny, ale obvyklá cena je 3 - 5 % celkové ceny zakázky. Ostatně, tak to vidí právě i dotační rozpočty - nemýlím-li se, náklady na tuto položku mají právě pětiprocentní limit, ale to je včetně nákladů na zpracování projektu (rozumějte projektové žádosti a jejích příloh, což taky žádná legrace není, má-li to být k něčemu.

Ostatně - jestli z architektonické soutěže nebo "z ruky", toto musíte zaplatit vždycky. A jsme zase u té kvality.
24. 01. 2013 20:58 | Korzár

Ok, beru ten renonc, že tam nemám započítánu odměnu pro projektanta. Ta je ale započítána v ceně projektu, na který se žádají peníze. A když je ze tří čtvrtin placen z EU, je to o důvod víc udělat tu soutěž a někoho dobrého zaplatit. A jak říkám, nemusí to být nutně někdo renomovaný, jde o tu soutěž a mít z čeho vybírat. Je to určité statické tření v uvažování tohoto města a já bych se fakt rád dožil, kdyby se zlomilo a věci se daly do pohybu. Můžou být i malé, třeba logo města. Za to palec nahoru. Soutěž byla vzrušující, návrhy zajímavé a výsledek velmi pěkný. A levný.
24. 01. 2013 11:55 | Katz

Korzár: Myslím, že dohromady pletete několik věcí. Jedna věc je architektonická soutěž (která může být klidně s minimální odměnou, třeba ve výši toho skicovného) a druhá realizace. Pokud je s vítězem návrhu uzavřena smlouva, pak na jeho odměnu musím v realizačním projektu mít finance. Honorář architekta se pak pohybuje kolem 6-8% z celkových investičních nákladů stavby (v našem případě tedy 600-800 tis.), u špičkových ateliérů často mnohem výše. Samozřejmě záleží na tom, kdo jaký má k dané lokalitě vztah, nicméně zde platí ustanovení etického řádu České komory architektů, které hovoří o tom, že "Své služby poskytuje architekt, popřípadě jeho zaměstnavatel, za odměnu, jejíž výše nesmí být mimořádně nízká a nepřiměřená". Vámi uváděné příklady tedy vůbec nic nevypovídají o tom, jaká skutečná byla odměna architektů. Jejich honoráře by ale bylo to poslední, co bych zpochybňoval: naopak: jak jsem psal, za kvalitu je třeba platit. Jen je ale potřeba na to mít. Věci černě nevidím, jen jsem poněkud vyrostl z jakéhosi romantického idealismu. Je ale možné, že opravdu již nejsem schopen vidět věci tak ostře a prozíravě jako vy, proto jen zopakuji: navštivte paní architektku, zcela jistě vás přijme a třeba opravdu vymyslíte model, který by v KM mohl fungovat i bez velkých peněz. Jinak je to jen o tom plácání do vody.
24. 01. 2013 11:36 | Aleš Gross

Vážená paní Vraníková, děkuji za Váš vklad do diskuse a rovněž za zpřesnění informace týkající se veřejné ankety. Pokud se v článku výše objevilo něco kritického, nebylo to adresováno Vám osobně, jako spíše osobám, kteří primárně vykonávají exekutivu města. Je mi zřejmé, že Vaše pravomoci jsou z tohoto hlediska velmi omezené, ostatně i z Vašeho příspěvku to již nepřímo vyplývá. Chtěl jsem však článkem upozornit na to - a bohužel málo lidí si to uvědomuje - že existuje velmi podstatný rozdíl mezi děláním správných věcí a děláním věcí správně. Tedy na straně jedné realizací vhodných opatření a aktivit jako takových a na straně druhé způsobem jejich provádění, strategičností, koncepčností, zasazením do širšího pořádku věcí (vize) a pečlivým hodnocením přínosnosti jejich realizace pro cílové skupiny. Vždy platí, že sílu města určuje síla jeho nejslabšího článku a v našem případě došlo ke zlepšení jen u první z těchto veličin (ale i za to Vám patří dík). V Kroměříži je již delší dobu realitou, že skutečnými hlavními cílovými skupinami těchto a podobných opatření nejsou ty samotné deklarované (tzn. místní občané, turisté, apod.), ale hlavně tvůrci sami, v tom horším případě i různé spřízněné podnikatelské subjekty usilující primárně o maximalizaci svého zisku.

Děkuji za nabídku setkání, bohužel ji však budu muset zdvořile odmítnout (z geografických důvodů). Věřím však, že nejsem sám, koho by Vaše případná reakce zajímala. Proto mi dovolte projevit velkou troufalost a nabídnout Vám jiné řešení: pokud nechcete odpovídat písemnou formou, můžete mi přes online datové úložiště poslat audio soubor s Vaším vyjádřením; rád jej ve svém volném čase přepíšu do textové podoby a můžeme jej zde zveřejnit. Samozřejmě jsem připraven Vám v této věci pomoci i po technické stránce.
24. 01. 2013 11:05 | Korzár

Katzi, fakt vaříte z vody. Už to na těchto stránkách padlo, tak to jen zopakuji: Pravé architektonické soutěže dělala Litomyšl jenom dvě - na rekonstrukci Klášterních zahrad a bytové domy u nemocnice. Cena byla mezi 1 - 2 % z odhadovaných investičních nákladů. V našem případě desetimilionové investice se tedy bavíme o ceně soutěže 100 tisíc. Jako investice do kvality návrhu je to skoro zadarmo. S přípravou trvaly tyto soutěže v Litomyšli maximálně 3 měsíce. S tím se ale nespokojili a srazili cenu soutěží ještě níž. Ve všech ostatních případech (podrobněji zde: http://www.litomysl.cz/?id_str... ) přímo oslovovali renomovaná studia, kterým dali tzv. skicovné. Kroměříž by to mohla srazit tím, že by neoslovovala přímo zavedená (drahá), ale menší studia, která nejsou úplnými nováčky, ale potřebují si ještě pořád udělat jméno. Ta jde vybrat za pár hodin na internetu a telefonu. Vy jste ten evidentně ten případ, co dá deset důvodů, proč něco nejde, než by na chvíli připustil, že to jde.
24. 01. 2013 10:49 | snílek

Znovu se připojuji ke Korzárovi. To je velmi správný pohled na věc. Pokud chci budovat krásné město, musím mít vizi čeho chci dosáhnou a jak toho dosáhnu. Podstatnou je ale tzv. POLITICKÁ VŮLE, která rozhoduje o tom, jak se město bude rozvíjet. Příkladem je právě Litomyšl, kde vše inicioval osvícený starosta, o jakém se nám může jen zdát, Miroslav Brýdl. Nejen moderní architektura, ale i kulturní a společenský život dal Litomyšli zasloužený věhlas a značku vysoké kvality.
Nesouhlasím s názorem, že vše je jen o penězích. Nakonec po roce 1990 byl rozprodán majetek města odhadem za 1,0 miliardu, tedy zdrojů bylo dostatek a s pomocí evropských fondů mohlo být až nadbytek. Sice se něco postavilo a rekonstruovalo, ale nic z toho se nestalo chloubou architektury ať už velké, nebo malé při úpravách veřejných prostranství. Bohužel vnímáme město v historické kráse (jsme jen staromilci?), ale současnost nám uniká, i když i ta bude jednou historií. Budou se následující generace mít čím chlubit z dnešní doby? Snad si někdo říká, že té krásy máme již dost a proto zachovejme si náš skanzen neporušený!
A ještě k těm tvůrcům. Letos v létě byla na Masarykově nám. odhalena pamětní deska přednímu českému i evropskému architektU Karlu Prágerovi. Mohl u nás projektovat archiv na Velehradské ulici a rád by to udělal svému rodnému městu. Úředníci na tehdejším okresním úřadu jej ale odmítli vyzvat do soutěže. Mimo něj však v Kroměříži projektoval další velmi významný český architekt Ivan Ruller – VZP a ÚP, i když bylo do projektu necitelně zasaženo, přece se jedná o kvalitní stavby a nepochybně kvalitní je architektura Obchodní akademie od arch.Havlíčka. Náběh po roce 1990 tu tedy byl, ale r.1994 to vše skončilo. Z poslední doby bych vyzdvihl rekonstruovanou bývalou pekárnu ve Ztracené ulici. Ale to vše šlo jaksi mimo tvůrčí nemohoucnost města. Další poznámka se týká ještě Podzámecké a Květné zahrady. Projekty staveb a stavebních úprav vytvořilo špičkové architektonické studio D.R.N.H, které již získalo řadu ocenění Obce českých architektů, mimo jiné také za stavbu v Litomyšli. Tak to jen poznámka k tomu, že když se chce, nejsou špičkoví architekti nedostupní.
Přeji všem pěkné dny a krásnější Kroměříž!
24. 01. 2013 10:19 | Katz

To Korzár: Pokud já vařím z vody, pak vy do ní je tak zjevně plácáte. Ano, ty prachy tu byly, ale já se nijak nevyjadřoval k minulosti, ale pouze k vaší, dle mého soudu, naivní představě na nic nalákat do města špičkové architekty. A nezlobte se, ale pokud jsem pochopil, pak částka 10 mil je určena na realizaci, nikoli na nějakou architektonickou soutěž, ale třeba se mýlím. Nicméně, využijte nabídky paní Vraníkové a domluvte se s ní: třeba vaše motivační strategie bude v praxi úspěšná.
24. 01. 2013 09:37 | Korzár

Katzi, nevařte tu z vody, naše město střelilo majetek za miliardu. Ty prachy tu byly. A jak vidno, když se umí žádat o dotace, na což se za Dvořáčka úplně dlabalo, nějaké peníze jsou i teď. Nebo vám deset mega za soutěž nestojí? Pak máme jiná měřidla.
24. 01. 2013 06:25 | Katz

To Korzár: Mít vizi a strategie je sice krásná věc, ale mít peníze na její realizaci je věc druhé. V Litomyšli si spíše hned po revoluci uvědomili, že pokud chtějí mít kvalitní architekturu, pak je třeba tu kvalitu i zaplatit. A samozřejmě se nezbavovat městského majetku (jako u nás). I ty první projekty a soutěže z poloviny 90-tých let tam ale nebyly téměř zadarmo, ale byly v průměru za cca 30-40 mil, což v té době byly nějaké peníze, které logicky mohly oslovit i špičkové architekty. A to, že vedlejším a přirozeným efektem tohoto procesu je kvalitní architektura i v méně dotovaných oblastech, nijak nepopírám. Ale mít strategii bez adekvátních financí a chtít na ni přilákat špičkové architekty, mi připadá poněkud naivní.
23. 01. 2013 22:14 | Korzár

Paní Vraníková, palec nahoru! Díky. Katzi, těch věcí je tam spousta a trik je právě v tom, že to jsou i malé věci - od nádvoří po plochy na sídlištích. To, že se tam architekti hlásí, je důsledkem toho, že ty soutěže začal dělat myslím už první porevoluční starosta. Takže ti architekti především ví, že má smysl se tam hlásit. Teď už je to ve fázi, kdy se tam jezdí dívat studenti i hotoví architekti z celého světa. Jít do soutěže o to stavět něco v Litomyšli tak už není JEN o prachách (dovolíte-li mi připomenout mou přesnou formulaci). Je to o tom, jak dobře se ty prachy, co na projekt jsou, využijí. A v Litomyšli to umí o tři ligy líp proto, že mají dlouhodobou vizi. Stačítam přijet autobusem na nádraží a zajít si hned vedle do Billy. Doporučuju.
23. 01. 2013 20:23 | Radmila Vraníková

Dobrý den pane Aleši Grosi, byla jsem upozorněna na článek, který se týká mého působení na městě a podle mne tak trochu přeceňuje význam mé osoby. Ráda bych popsala souvislosti, proč se věci dějí tak jak se dějí a co jako městská architektka můžu ovlivnit a co nikoliv. Jenže to by byl velmi dlouhý článek a já se přiznám, že psaní mi moc nejde a nejspíš by to nebylo ani moc poutavé. Ale když už jste tuto problematiku otevřel, tak pokud Vás budou zajímat nějaké informace, stačí napsat na mail zveřejněný na stránkách města a můžeme si domluvit schůzku. Zvu nejen Vás, ale i další, kterým není lhostejné, jak město má vypadat.
Ještě bych ráda touto cestou upozornila, že Veřejná anketa nesouvisí s dotačním titulem, o kterém psaly prosincové Infonoviny
23. 01. 2013 18:10 | Katz

Jen přípodotek. Trochu jsem se na stránky města Litomyšl díval, Architekta Josefa Pleskota (proti němu vůbec nic), který současnou podobu výrazně ovlivnil, město oslovilo s přímou nabídkou na architektonické řešení zámeckého pivovaru. Na jeho realizaci ovšem mělo několik desítek miliónů. Mít volnou ruku a dostat za to královsky zaplaceno je ale poněkud něco jiného než se snažit jako blázen a zadarmo.
23. 01. 2013 17:28 | Katz

To Korzár: 25 mil nadační příspěvek a 5 mil. podíl města, konkrétně na projekt, na který stránky odkazují. Další řada projektů na revitalizaci města Litomyšl, každý v desítkách miliónů korun. Děkuji za poučení, že to není o prachách. A motivovat někoho tím, že si něco zkusí... hm, to mi ale jako dobrá strategie příliš nepřipadá.
23. 01. 2013 16:49 | Korzár

Použijte google, Katzi. I tady to už padlo několikrát, takže např. tohle: http://www.litomysl.cz/?id_str... Litomyšl motivuje právě tím, že má strategii. Nejdřív architekty motivovalo to, že tam můžou něco zkusit, pak to, že soutěže opravdu vyhrávají nejlepší návrhy. Dnes už je prestiž tam něco postavit. Není to jen o prachách, je to o vizi a image. Nic z toho Kroměříž nemá.
23. 01. 2013 15:27 | Katz

To Korzár: můžete mi prosím sdělit jak prostřednictvím férové a zajímavé soutěže, která přitom nemusí být drahá, chcete přitáhnout opravdové špičky? Nic ve zlém - ty odborníky tedy budete motivovat čím?
23. 01. 2013 15:24 | snílek

Rád se připojuji k názorům Michala a Korzára. Zvláště ten druhý poukazuje na velkou bolest Kroměříže. Dlouhodobá bezradnost a bezkoncepčnost vede jen k nahodilým "výkřikům" , které v posledku městu když neškodí, tak neprospějí. Příkladů je z minulosti dostatek. Ze současnosti můžeme vzpomět informační kancelář. Je nová, pěkná, čistá s hladkou podlahou, ale že by někoho oslnila svou interierovou jedinečností či funkční nápaditostí, to velmi pochybuji ( pokračuje tak v tradici kina Nadsklepí ). Jako promarněnou šancí můžeme hodnotit i chystanou výstavbu tenisové haly v prostoru za krytými lázněmi ( za kterou lze investora jedině chválit ), v lokalitě určené územním plánem ke sportu. Celé území je postupně zastavováno chaoticky, tím myslím i postupně přistavovaná fotbalová hřiště. A tak místo významného rekreačně sportovního areálu s nadregionálním dopadem a turistickým potenciálem nám nenápadně roste jen změť samostatných sportovišť, což v důsledku snižuje i efektivitu této soukromé investice. A co chybělo ? Kvalitní studie celé lokality vypracovaná ve shodě města a současných i potenciálních investorů s jasně stanoveným
dlouhodobým cílem a společným postupem. Bohužel se ve všech těchto názorech a diskuzích jen "pláče nad již rozlitým mlékem". Marně si lámu hlavu tím, že mnohde to jde, jen v Kroměříži stále ne a ne a ne.
Zdá se, že tu roste jen plevel na úrodném poli Hanáckých Athén.
Přeji všem Kroměřížanům krásnější a úspěšnější město.
Všem rozumným přispěvatelům pak krásné dny.
23. 01. 2013 14:03 | A.c.

Ke korzár-nesouhlas, nevím jakým směrem se autorovy myšlenky ubírají než je v tomto kraji zvykem.
23. 01. 2013 13:29 | Korzár

Nesouhlas. Na obrázcích to fakt vypadá "levně" jako zahradní centrum. buď jsou blbě obrázky, nebo návrh. Viděli jste nové korzo v Hradišti? Taky tu pan Komínek horlí v osobní rovině (nedá práci vystopovat její politické pozadí), ale jaksi úplně pomíjí to věcné z textu: dobrý úmysl, ale žádná dlouhodobá vize, jen další nahodilá palba, a ještě místy míjí terč. Já za sebe přidávám svou předchozí výtku: místo snahy rychle si připsat viditelný bod, mělo město udělat strategii řešení veřejných ploch a hlavně do ní i návrhů realizace přitáhnout opravdové špičky (nic ve zlém) prostřednictvím férové a zajímavé soutěže. Ta přitom nemusí být drahá. Že se tak neděje, jen potvrzuje zapouzdřenou kroměřížskou atmosféru: nemusíme to mít skvělé, hlavně že to udělá někdo od nás, nenecháme si do toho přece kecat zvenku..
23. 01. 2013 10:52 | A.c.

K Petr Komínek-souhlas.
22. 01. 2013 20:30 | Petr Komínek

Cokoliv v Kroměříži prosadit nového a tím spíše projekty týkající se rozvoje města a tím myslím i rozvoj a úpravy veřejných ploch, je velmi těžké a nevděčné. Lidé pořád něco kritizují a když se objeví konečně někdo, kdo chce provést změny a ty jsou vždy v současné době pouze k lepšímu, pustí se do něj řada dalších, kteří sice nemají vlastní návrhy, ale určitě vědí, že se jim to nelíbí i když vlastně ani neví proč. Architektka Vraníková nese svou kůži na trh a snaží se zlepšit prostředí v Kroměříži a já to vítám.
21. 01. 2013 09:43 | Michal

Vedení města neustále hlásá, že musíme přitáhnout turisty. Jestli tohle má být počin, jak je do města dostat, přijde mi to dost málo. Pochybuji, že pár odpočinkových ploch něco napraví (možná by tomu tak bylo, ale musely by být součástí širšího projektu). Co pomůže odpočívka před řeznictvím ve Vodní ulici, když Velké náměstí vypadá tak katastrofálně? Není tam žádná zeleň, minimum laveček, není tam nic zajímavého, proč by turisté měli na Velké náměstí jít. Nechápu, proč se více neřeší centrum města, a proč projekty na sebe nenavazují a nejsou spolu více propojeny. Takové "střílení naslepo" Kroměříži moc nepomůže.....
21. 01. 2013 09:05 | Korzár

No jo, zase žádná soutěž... Na těch obrázkách v infonovinách to s těma kýčovitýma lavečkama vypadá jak Garden Centrum v Baumaxu. Čekal jsem od Vraníkové víc.

Přihlášení do diskuze

nebo se můžete
Zaregistrovat »

Poslední komentáře

29. 01. 2016 - 17:30 | Petr Pálka
O vánocích v Kroměříži v době I. republiky
Stávající senátor za Kroměříž M. Malý v rozhovoru poněkud militaristickém zmiňuje Kroměříž: „…Zažil jsem jeden ...
01. 12. 2015 - 16:18 | Petr Pálka
O vánocích v Kroměříži v době I. republiky
Stalo se viz http://www.ado.cz/ Arcibiskupství převezme první domy z areálu kroměřížského zámku ...
30. 11. 2015 - 18:30 | Petr Pálka
O vánocích v Kroměříži v době I. republiky
kk, jsem si toho vědom, ale nechtěl jsem směšovat nebo zaměňovat původní Vánoce starých křesťanů ...
Jen malá poznámka: podle Pravidel českého pravopisu z roku 1993 se Vánoce píšou s velkým ...
17. 11. 2015 - 17:21 | Petr Pálka
Report ze zastupitelstva 5. 11. 2015
A dodatek. Z kroniky města Kroměříže za rok 2012, kapitolka politické strany atd:: "KDU-ČSL ...
17. 11. 2015 - 17:10 | Petr Pálka
Report ze zastupitelstva 5. 11. 2015
Ze stránek facebookových Hnutí Zvuk 2012 https://www.youtube.com/watch?... ...
08. 10. 2015 - 17:47 | Petr Gremlica
V Kroměříži se diskutovalo o uprchlické krizi
Ano jste tu správně - co se vám nezdá, že na uprchlíky nenadáváme? Účastníci diskutovali - ...
Je fajn vidět, že o uprchlících se dá bavit i kultivovaně. Jak uvedl někdo v ...
Neskutečný článek, jsem vůbec na Kroměřížanovi? Ale tak hlavně že si účastníci rozumněli, lidé s ...
Na jednání společnosti Magic Bus a občanského sdružení Hortus Moraviae lze vidět podobnosti: V případě ...
22. 09. 2015 - 17:07 | Petr Pálka
Report z VI. zastupitelstva z 16.4.
V roce 2005 vydalo město Kroměříž nákladem 2000 kusů životopis Ludvíka Svobody z pera jeho ...
TPLK: Tak s tím Solarisem jsem se seknul, zaměnil jsem trolejbus s autobusy. Zase tak ...