V předposledním vydání Týdeníku Kroměřížska byla uveřejněna reakce na rozhovor, který jsem pořídil s historikem Muzea Kroměřížska, a loni též kronikářem města Petrem Pálkou. Reagovala radnice a podepsala se velmi originálně, doslova takto: „Vedení kroměřížské radnice“. Protože jsem v textu napadán, žádám důrazně, aby mně byl sdělen autor tohoto textu. Takhle je to jen anonym, proti němuž se nelze bránit z očí do očí. Kromě toho jsem přesvědčen, že úřad nemůže posílat oficiální reakci s takovýmto anonymním podpisem.
Oč jde? Pálka v rozhovoru oznamuje, že už kronikářem není, protože ani v únoru ještě neměl nabídku na pokračování smlouvy na tento rok. „Vedení kroměřížské radnice“ tvrdí, že je to z jeho viny, to ať si ale vyřídí mezi sebou. Totéž „vedení“ ale zároveň píše, že rozhovor je téměř výhradně založen na nepřesných tvrzeních a označuje je za „pochybná a nepodložená“. A korunu tomu nasazuje v závěru: „Nemůžeme se ubránit dojmu, že celý problém popisovaný v rozhovoru Karla Tomana s Petrem Pálkou nespočívá v problematice vedení kroniky samotné, ale v úplně jiné, bohužel osobní, rovině. Je ale přinejmenším velmi smutné, když média tyto jednostranné, zaujaté a nepodložené nářky publikují.“
Opravdu, Lukašenko by se za takové formulace nemusel stydět, možná by se je však nestyděl podepsat osobně. Opakuji tedy požadavek: Žádám, aby byl veřejně sdělen autor textu. Zároveň mám na „vedení kroměřížské radnice několik otázek.
Z kontextu rozhovoru vyvozuji v perexu tezi, že i v případě městské kroniky platí, že dějiny píší vítězové. „Vedení kroměřížské radnice“ se zlobí, že to prý není pravda. Táži se tedy: Je pravda, že konečné slovo o tom, co se do kroniky nakonec dostane, má vždy městská rada a že kronikáři jsou varováni, aby si byli vědomi toho, že nepíšou kroniku svou, ale kroniku města? Jestliže totiž má někdo definitivně poslední slovo, je to on, kdo píše dějiny.
Za další: Je v kroměřížské městské kronice zaznamenáno, že bývalý starosta Kroměříže se v opilém stavu opakovaně sepral s policajty, že byl odvezen na záchytku a že byl odsouzen soudem? A pokud to tam není, považuje „vedení kroměřížské radnice“ takovou událost za natolik bagatelní, že její zaznamenání nestojí za to? Že pro dějiny města je důležitější příjezd nějaké delegace? Není to v tom případě jen další důkaz pro tezi, že i v Kroměříži dějiny píší vítězové?
A ještě: Pokud pod reakcí stojí podpis „vedení kroměřížské radnice“, znamená to snad, že se kvůli tomu sešla městská rada, nebo jiný orgán, který si znění textu odhlasoval? Na tuto poslední otázku si můžu odpovědět sám, protože je to prakticky vyloučeno. Takový význam mně „vedení kroměřížské radnice“ jistě nepřisuzuje. Na odpovědích na ostatní otázky však trvám. Městský úřad není žádná o.p.s., která by si to dovolit mohla, ale i ona by musela počítat s následky.
A závěrem: Jak jsme již zmínili „vedení kroměřížské radnice“ v oficiální reakci píše, že se „nemůže ubránit dojmu“. To je diletantství. Občan plným právem očekává, že tak slovutný orgán, jakým jistě musí „vedení kroměřížské radnice“ být, bude pracovat výhradně s fakty, nikoliv z nějakou dojmologií, z níž chce naopak osočit druhou stranu.
