V úterý 23. dubna 2013 se opět po roce konala v zasedací místnosti Muzea Kroměřížska Valná hromada VaK Kroměříž. Oproti loňskému roku byla velmi poklidná a naplnil se takřka na minutu přesně předpoklad advokáta Milana Fritze z České infrastrukturní – zastupující Holešov a Hulín –, jenž předpokládal, že to bude trvat asi hodinu. Mezi akcionáři se také nově objevil i Zdeněk Štěrba ze Zlína, který skoupil v loňské dražbě propadnuvší akcie a vlastní akcie i vodárnách ve Zlíně či Břeclavi. Dle jeho investorských představ, kterými se prezentoval při rozmluvách v kuloárech, by Vak Kroměříž měl mít desetinásobně vyšší zisk. Netřeba dodávat v jakých relacích by se pak asi pohybovala cena vody.
Každopádně v loňském roce tedy hospodaření společnosti dle akcionářům předložených a prezentovaných materiálů vykázalo zisk 14 192 231,25 Kč (o více jak 300 tisíc než o rok dříve). Z něho byly po předloňské premiéře letos potřetí v historii firmy vypláceny dividendy a to v celkové výši 4 673 064 Kč, přičemž dividenda na jednu akcii se zvedla ze čtyř na šest korun.
Důvodem proč se předloni začalo s vyplácením dividend může být i to, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. února 2010 při rozdělování zisku jednoduše řečeno nemohou být vyplaceny tantiémy (tj. podíl na zisku pro členy představenstva a dozorčí rady), pokud nejsou i vyplaceny dividendy (po loňské valné hromadě jsem napsal podobnou větu a jeden ze členů dozorčí rady mi letos vytýkal že jsem měl snad tímto spojit jeho osobu s korupcí). Buď jak buď členové představenstva (Ladislav Lejsal, Miloš Malý, Daniela Hebnarová, Karel Chvátal, Jarmila Číhalová, Pavel Horák, Marek Šindler) a dozorčí rady (Blanka Šimůnková, Vladimír Křemeček, Eduard Sedlář, Tomáš Mozola, Miroslav Štěpánek, Karel Holík) si mezi sebe rozhodnutím Valné hromady z loňského zisku společnosti rozdělí v meziročním srovnání asi o 400 tisíc měně (konkrétně 993 455 Kč).
Krom dvou technických dotazů stran výplat dividend jednoho z menších akcionářů padl během jednání jediný dotaz, který položil autor tohoto textu. Konkrétně zněl: „Prosím o přesné uvedení těch staveb, kterými dodavatel zakázky ‚ČOV Chropyně – rekonstrukce a intenzifikace‘ splnil podmínku III.2.3 označenou při uveřejnění zakázky jako technická způsobilost-Minimální úroveň případně požadovaných standardů a která byla zveřejněna ve znění: ‚minimálně 3 stavby rekonstrukce nebo novostavby ČOV, jejichž finanční objem dosáhl min. 45 mil. Kč bez DPH u každé z nich; certifikát systému řízení jakosti vydaným podle českých technických norem ČSN EN ISO 9000; certifikát řízení z hlediska ochrany životního prostředí vydaný podle českých technických norem ČSN EN ISO 14000; osvědčení o kvalifikaci dodavatele v oblasti bezpečnosti práce OHSAS 18000‘". Odpovědi by se mi mělo dostat asi do měsíce, jelikož jsem si ji, vzhledem k povaze dotazu a nemožnosti ho asi zodpovědět jen tak spatra, vyžádal písemnou formou.
Tento můj dotaz ale někoho možná naštval, i když to nebylo jak v oscarovém filmu Kolja, kde Zdeněk Svěrák alias člen České filharmonie Franta Louka byl vyhozen po tom co napsal do dotazníku po návratu z ciziny kádrovákovi Bláhovi na dotaz o čem se bavil s emigranty: „Celkem o hovnu, soudruhu Bláho.“ Nicméně po skončení valné hromady byli akcionáři pozváni na oběd do salonku k Černému Orlovi. Slůvko „akcionáři“ nebylo nijak specifikováno žádným adjektivem a nebylo ani vyjmenováno, kteří akcionáři tam mohou být a kteří ne, tak jsem tam taky zašel, abych „netrhal partu“. Jakmile jsem tam na ten oběd pro akcionáře došel či byl do příslušného schovaného salonku doveden, tak mě ihned ředitel a šéf představenstva Ladislav Lejsal před přítomnými veřejně vypoklonkoval se slovy, že jsem nebyl pozván. Asi by některým členům představenstva tolik nechutnalo. Obrázek o Lejsalově jednání nechť si každý udělá sám.
PS: Jelikož jsem ještě s jedním drobným akcionářem hlasoval proti vyplacení dividendy, tak opět jako loni nebudu její výplatu uplatňovat. Těch celkem 40 Kč, na které mám za poslední dva roky nárok, mě za tu cestu do Prahy opravdu nestojí:)
