Na začátek si dovolím shrnout Váš dotaz.
I.
Na základě častých požadavků občanů na zveřejnění daňových dokladů (dále jen faktur) se zastupitelstvo města Kroměříž rozhodlo projednat návrh na schválení zveřejňování faktur. Zastupitelstvo se obrátilo na JUDr. Františka Dočekala, PhD., tajemníka Městského úřadu Kroměříž s tím, aby se k věci vyjádřil. Ve vyjádření zastupitelstvu JUDr. Dočekal prostřednictvím svého právníka nedoporučuje zveřejňování faktur pro právní i faktickou komplikovanost (zprávu vypracovala Mgr. Veronika Škrabalová, vedoucí kontrolního a správního oddělení na kroměřížském živnostenském úřadě, odvolává se na shodné stanovisko kroměřížského advokáta JUDr. Stanislava Kaliňáka, pozn. red). Argumentuje důvěrnými údaji, jejichž zveřejnění by bylo porušením smluvního ujednání dle §271 Obchodního zákoníku, dále ve vztahu k fyzickým osobám osobními údaji, dle §5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Kromě toho konstatují neexistenci obecně závazného právního předpisu, který by ukládal zveřejňování faktur městu, nebo by jej k této možnosti opravňoval. Dále mají za to, že zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ukládá městu povinnost poskytnout informace pouze na základě žádosti žadatele a nikoliv bez vnějšího podnětu. V závěru analýzy zmiňují připravovanou novou úpravu, která zavádí povinnost zveřejňovat smlouvy nad 50 000Kč a smlouvy o dispozicích s nemovitostmi.
II.
Právní analýza
V následující právní analýze se vyjádříme k jednotlivým argumentům pana Dočekala.
A) Právní argument ohledně porušení smluvního ujednání poskytnutím důvěrného údaje, který si za takový smluvní strany označí, neobstojí. Úprava dle §271 Obchodního zákoníku stanoví:
Jestliže si strany při jednání o uzavření smlouvy navzájem poskytnou informace označené jako důvěrné, nesmí strana, které byly tyto informace poskytnuty, je prozradit třetí osobě a ani je použít v rozporu s jejich účelem pro své potřeby, a to bez ohledu na to, zda dojde k uzavření smlouvy, či nikoli. Kdo poruší tuto povinnost, je povinen k náhradě škody, obdobně podle ustanovení § 373 a násl.
Domníváme se, že i kdyby si strany takovouto úpravu ve smlouvě stanovily (muselo by to ve smlouvě být výslovně), obec by přesto musela min. výši poskytnutých veřejných prostředků sdělit, pokud by např. někdo podal žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to vzhledem k § 8b tohoto zákona:
Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje 4b) o osobě, které poskytl veřejné prostředky.
…
Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.
Pokud může a musí poskytnout tento údaj na vyžádání, musí být možné uvést to rovnou i na webu a takový údaj tudíž nemůže být důvěrným. Takové ustanovení by zřejmě bylo neplatné pro rozpor s § 39 OZ – rozpor se zákonem.
B) V souvislosti s osobními údaji stanoví zákon č. 106/1999 Sb. ve svém §8a, že takové údaje mohou být poskytnuty pouze v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Ten stanoví, že osobní údaje mohou být poskytnuty pouze se souhlasem subjektu údajů, pouze v zákonem stanovených výjimkách (§5 odst. 2 písm. a-g) se souhlasu nevyžaduje. V praxi však toto omezení nepředstavuje významnou překážku pro zveřejnění faktur nebo smluv – osobní údaje možno účinně odstranit např. jejich začerněním (§ 12).
.
C) S uvedenou skutečností, že pro zveřejňování faktur nenalezneme v českém právním řádu zákonnou povinnost, souhlasíme. Pouze §147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zavazuje veřejné zadavatele k uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky. Dané ustanovení se pak nevztahuje na veřejné zakázky obecně, pouze na ty, které dle zákona nejsou malého rozsahu. Je však třeba uvést, že stanoví pouze povinnost zveřejnit uhrazenou cenu, nikoli kopii celé faktury. Samotnému zveřejňování faktur žádné ustanovení zákona však nebrání – opět platí, že co lze poskytnout na žádost, lze uvést na webu z vlastní iniciativy obce.
D) V připravované novele týkající se zveřejňování smluv na internetu, která je součástí projektu Rekonstrukce státu, na kterém EPS taky participuje, se skutečně počítá se zveřejňováním smluv nad 50 000Kč a smluv o dispozicích s nemovitostmi. Zveřejněním smlouvy dojde i k zveřejnění finanční částky v smlouvě. Dle mého názoru nemá tato skutečnost vliv na možnost zveřejňování faktur, naopak je to dobrý argument pro jeho zavedení vzhledem k tomu, že nová úprava směruje k zvýšení transparentnosti.
III.
Co z toho tedy vyplývá?
Z uvedeného vyplývá, že neexistují důvody, pro které by bylo zveřejňování faktur v rozporu se zákonem. Omezení ohledně důvěrných údajů by bylo případné ve smlouvě neplatné, osobní údaje nejsou při zveřejňování faktur překážkou, protože je možno účinně odstranit – v praxi se užívá jejich začernění. Skutečnost, že zákon výslovně městu povinnost zveřejňovat faktury neukládá, není v daném případu relevantní, město může svým občanům poskytovat informace i nad rámec zákona – v praxi se tak skutečně děje. Např. Vámi zmíněný Cheb, Hodonín, Liberec tak činí. Vzhledem k tomu, že i připravovaná právní úprava směřuje k transparentní činnosti obcí, možno snahu o zavedení povinnosti zveřejňovat faktury jen uvítat.
Za Ekologický právní servis Mgr. Eva Pavlorková, Mgr. Libor Jarmič, Mgr. Lukáš Prnka
