Dnešní zastupitelstvo, jehož jednání trvalo s přestávkou takřka čtyři hodiny, začalo pěkně zostra bodem „Nabytí nemovitostí z vlastnictví Tělovýchovné jednoty Slavia Kroměříž do vlastnictví města Kroměříže“, když jeho projednávání se protáhlo na necelých 50 minut. Z důvodů špatné finanční situace TJ město mělo přivezmout do své příspěvkovky, jež se stará o sportoviště, i halu Slavie, s následným pronájmem pro ni za symbolickou částku 6 tisíc ročně po dobu 15 let, kdy město má tělocvičnu dotovat 1,248 mil. ročně a cena městem přebíraného majetku má být asi 20 milionů. Jak ale připustila starostka Daniela Hebnarová (ODS), tak budova bude potřebovat značné investice (zateplení, výměna oken, střecha). Na dotaz zastupitele Pavla Motyčky (KDU-ČSL) kolik to bude stát odpověděl šéf zmíněné příspěvkové organizace a zastupitel Karel Holík (ČSSD), že náklady nelze odhadnout, ale že v úplně havarijním stavu budova není. Komunističtí zastupitelé Vladimír Křemeček a Esma Opravilová v diskusi návrh podpořili s tím, že Kroměříž je jediné okresní město, které nemá svou sportovní halu, resp. že bude lepší to tam posílat najednou než každé zastupitelstvo posílat další peníze, jelikož obdobné peníze nás to na dotacích stojí už teď. Senátor a místostarosta Miloš Malý (ČSSD) dodal, že jestliže to nepřevezmeme, tak budova nebude od příštího roku fungovat. Pak následovalo vystoupení občana a zdejšího občasného přispěvatele Davida Dvořáčka, jež začalo rozmíškou o to, zdali musí mluvit s mikrofonem, jelikož na to není žádný zákon, kdy předčítal z papíru 16 detailních dotazů týkajících se převodu haly, přičemž před přečtením toho posledního, dle jeho slov zabírajícího asi 20 sekund, mu starostka sebrala slovo. O tom však, jak ji upozornil, mohli rozhodnout svým hlasováním jen zastupitelé jako celek, kteří mu o jeden hlas slovo ponechali a mohl tak přečíst i poslední dotaz. (Doporučuju si poslechnout zvukový záznam až bude zveřejněn) Nabytí haly zastupitelé nakonec 19 hlasy z 22 schválili.
Hřiště Rákosníček na ulici Elišky Krásnohorské v parčíku vedle mateřské školky, které mělo město dostat od Lidlu zdarma, vyjde městský rozpočet dle maximálního odhadu až na 440 tisíc za činnosti, které dle smlouvy musí Kroměříž zabezpečit. Na to navrhl zastupitel Richard Kreml (SZ), aby byla tato částka vyškrtnuta z rozpočtových opatření a sešlo tedy i z realizace hřiště, jelikož bylo anoncováno, že to bude zadarmo a za tyto peníze to opravdu nestojí. Místostarosta Malý oponoval, že toto maminkám nemohou zastupitelé udělat a starostka se přidala, že očekává, že tento výdaj se bude pohybovat v nižších řádech. Dle vedoucího odboru služeb Lamberta Hanzala je darování tohoto hřiště k nezaplacení, jelikož tam mají být použity mnohem dražší materiály než je na ostatních městských hřištích. Při hlasování Kremlův protinávrh schválen nebyl.
Se zpožděním asi 45 minut začalo oproti plánované půl šesté se uskutečnilo „grilování“ Antonína Mudrocha, ředitele Biopasu, kde má Kroměříž poloviční podíl. Po výtkách na nové vyvážení odpadu ve Vážanech ze strany zmíněného Kremla a na sekání trávy od europoslankyně Olgy Sehnalové (ČSSD) vznesl dotaz Dvořáček (tentokrát s mikrofonem), jenž si měl najít v obchodním rejstříku smlouvu z doby, kdy přecházela péče o městskou zeleň z Kroměřížských technických služeb na Biopas, jež měla být tříletá a končit na konci roku 2010 a tázal se, zdali poté bylo nějaké výběrové řízení či na základě čeho Biopas pro Kroměříž tuto službu za více jak 3 mil. ročně vykonává. Jak Mudroch tak i Hanzal oponovali, že smlouva je na dobu neurčitou a vše je tak právně v pořádku, aby starostka tazateli nakonec navrhla, že mu dá smlouvy v kanceláři k nahlédnutí. Zároveň mu také posléze vyjádřila poděkování za jeho zjištění, že od roku 2000 město vysílalo po 13 let nesprávně svého zástupce na valnou hromadu společnosti, jelikož bývalí starostové a současná starostka tam chodili jen z titulu své funkce, když musejí být nominováni rozhodnutím zastupitelstva.
Co se týče poslední týdny a měsíce na Kroměřížanovi hojně propíraného návrhu na zveřejňování faktur, tak hned v úvodu zmínil tajemník František Dočekal, že věta, že „v případě, že druhá smluvní strana nedá souhlas se zveřejněním výše uvedených údajů, nebudou tyto zveřejněny“ byla špatně naformulována a týká se jen starých smluv, kdy do nových bude klauzule na zveřejňování automaticky zařazována (účel platby se ale nedozvíme). Během prázdnin městský úřad měl oslovit všechny stávající dodavatele, zdali souhlasí se zveřejňováním, přičemž desetina (6 z 60) neměla vyslovit souhlas a ve výpisu tak bude zveřejněna jen vyplacená částka. Jedná se prý o větší firmy, které se bojí, že by byly znevýhodněny v jednání s dalšími zákazníky. Návrh v této formě byl schválen všemi zastupiteli. Lepší než nic, ale pro úplný přehled o tom kolik a také za co město platí svým dodavatelům nezbyde než využít služeb dle zákona 106/1999 Sb. o přístupu k veřejným informacím.
A namísto závěru: dohadování se s Pozemním stavitelstvím Zlín ve věci pódia skončí dle starostky Hebnarové dost možná u soudu a od dnešního dne se bude dluh města po dlouhých letech místo ve stovkách počítat na desítky milionů.