Nominace na informační anticenu Zavřeno je pro politika situace srovnatelná s ochráncem žab nominovaným na Ropáka. Jiří Němec z Kroměříže se v takové situaci právě ocitl.
Jako šéf krajem vlastněné akciovky spravující holešovskou zónu totiž tají, jaký dostává z veřejných peněz plat. Podle Kroměřížana by to říct měl, protože mu to asi dřív nebo později stejně nařídí soud.
Pravda, plat je citlivá věc a obvykle po něm nikomu nic není. Toto je ale jiný případ.
Faktem také je, že Jiří Němec není tak úplně volený politik. Je ale členem smírčího výboru kroměřížské ODS. A zlý jazyk by dokonce řekl, že místo v Industry Servis mu zajistila politická příslušnost víc než cokoliv jiného.
A do třetice je pravda, že na anticenu za neposkytování informací nebyl nominován Němec ale Zlínský kraj. A nevede si bohužel špatně, v neděli 22. září byl co do počtu hlasů druhý za Ředitelstvím vodních cest. Právě kraj totiž už celkem pětkrát odmítl holešovským aktivistům sdělit, jaký plat manažeři zóny berou. Čtyřikrát mu toto rozhodnutí zrušilo ministerstvo vnitra, pátým odepřením informace se právě zabývá.
Hejtmanův náměstek Jaroslav Drozd tvrdí, že kraj zatlouká kvůli obavě ze žaloby od manažerů zóny. Ti totiž podle něj svoje platy odmítají sdělit s odvoláním na ochranu svých osobních údajů.
Čtenář Kroměřížana už začíná tušit, kam míříme: ať už zatloukají manažeři nebo kraj, ať už tento argument v podobných případech používá kdokoliv - utajování s odvolávkou na ochranu osobních údajů je liché zaklínadlo, které podle nás neobstojí morálně a věříme, že ani právně.
Už při prosazování zveřejňování faktur na webu kroměřížské radnice jsme uvedli, že zákon jmenuje případy, kdy osobní údaje ochraně dat nepodléhají. Kromě zákona o svobodném přístupu k informacím je to i samotný zákon o ochraně osobních údajů. Ten povoluje osobní údaje zveřejňovat pro účely veřejné kontroly.
Co v tomto kraji potřebuje veřejnou kontrolu víc, než holešovská zóna? Co jiného je ve veřejném zájmu, když ne akciovka, za kterou kraj zaplatil 325 milionů z veřejných peněz? K čemu jinému má mít veřejnost svobodný přístup, než k informacím o nákladech na správu strategického projektu kraje, který v podstatě selhal, a o kterém vládní Czechinvest připouští, že možná bude muset z krajských peněz státu vrátit část z více než miliardové dotace?
Ochrana osobních údajů je navíc jako argument k utajení platu manažerů zóny i nesmyslná. Jejich bydliště a datum narození dnes každý najde na internetu v obchodním rejstříku. A tvrzení, že Industry Servis ZK své platy sdělovat nemusí, protože jde o soukromoprávní subjekt, zní u akciovky vlastněné ze 100% krajem jako vtip z právnické fakulty.
Tuší to už asi i na kraji. Letošní žaloba aktivistů na Industry Servis proto přišla ČSSD vlastně vhod. „Ať rozhodne soud,“ myl si nad sporem ruce náměstek Jaroslav Drozd v MFDnes.
To ale není systémové řešení problému, kterým zjevně trpí i další krajské akciovky, o městských nemluvě. Neproměnili si politici nemocnice v systém trafik pro odklízení nezvolených kolegů? Nedělají totéž města s dozorčími radami technických služeb a dopravních podniků?
Kraje a města by měly platy ve svých firmách i odměny v dozorčích radách zveřejňovat automaticky. Stejně jako smlouvy. Jde o veřejné peníze, které mají ze zákona podléhat veřejné kontrole. Třeba Liberecký kraj už smlouvy zveřejňuje a dostal za to nominaci na cenu Otevřeno, což je antipól ceny Zavřeno na kterou má spolu se Zlínským krajem slušnou šanci nepřímo i Kroměříž.
