V dubnu 2011 to byla nadějná zpráva. Na stránkách správce strategické zóny dodnes visí zasutá zpráva, o tom, že „Do holešovské zóny hodlá vstoupit společnost NWT“ a.s. Dva hektary tam tehdy chtěla zastavět technologická firma na vzestupu, kraj měl našlápnuto získat přímo „na place“ nositele inovací, jaký pro ostatní investory funguje jako mucholapka.
Tohle je příběh o tom, proč se tak nestalo. Je totiž dobré osvěžit si paměť. Zvlášť v době, kdy exhejtman Libor Lukáš i krajský radní Jaroslav Drozd opakují, že za prázdnou zónu můžou aktivisti, rozuměj holešovští ochránci pitné vody pro 28 tisíc lidí a strážci zákonných postupů krajského úřadu.
NWT chtělo v zóně vybudovat za 100 milionů centrum sdílených služeb pro 50 pracovníků. Mělo jít o opravnu hi-tech produktů a vývojové pracoviště. Stávající síť poboček NWT neměla být stavbou nijak dotčena, nešlo tedy o nějaký přesun jedné z nich do zóny. Měla to být nová vysoce kvalifikovaná místa.
Společnost podepsala Deklaraci o porozumění se Zlínským krajem a pustila se do projektové přípravy. „Pokud se nám podaří zahájit stavbu ještě v závěru letošního roku, počítáme s uvedením do provozu v roce 2013,“ uvedl v dubnu 2011 generální ředitel společnosti David Vítek. „Vzhledem k zaměření na vyspělé technologie vzniká předpoklad spolupráce s firmami, které budou působit v Technologickém parku Progress,“ doplnil jej předseda představenstva krajského správce zóny společnosti Industry Servis ZK Jiří Němec.
Jak to dopadlo? NWT si vyřídilo dotaci, kterou firmě dotační úřady přiklepli s výhradou, že musí do tří týdnů doložit souhlasné stanovisko kraje. „Manažeři odpovědní za průmyslovou zónu nám řekli, že na nejbližším zasedání se to na pořad určitě nedostane, takže vyjádření dostaneme tak za sedm týdnů. Takže dotace a investice za sto milionů padly. A to bylo ještě před tím, než se v Holešově začali lidé kolem zóny bouřit. Ten barák bychom tam měli,“ vzpomíná dnes Vítek.
Druhý pokus NWT vstoupit do zóny přišel poté, co tam kraj spolu Technologickým a inovačním centrem postavil zmíněný technologický park Progress. „Chtěli jsme do něj umístit startup firmu Parzlich. Měli jsme podepsané smlouvy, už jsme se skoro stěhovali,“ vybavuje si Vítek, jak chtěl do zóny dostat firmu,která mimo jiné vyrábí "inkoust" do 3D tiskáren. Kolaudace ale nabírala zpoždění. „Už jsme i řešili, že si půjčíme generátor, protože nejsou připojené sítě a dovezeme si ToiToiky. Nakonec se ukázalo, že ten problém je mnohem větší, a že sítě tam nebudou několik měsíců. To už nám ale měla přijít výrobní linka. Nakonec jsme si tedy pronajali jedno patro haly v otrokovické Tomě,“ popisuje manažer, jak se zhroutil i druhý plán NWT dostat do zóny inovativní firmu.
„Na zónu jsme rezignovali, koupili jsme si budovu sila u Intersparu ve Zlíně, požádali jsme o dotaci na její rekonstrukci a dostali jsme ji,“ dodává. Teď se NWT pokouší do zóny vstoupit potřetí. Chce tam postavit obří tříhektarový skleník pro 50 pracovníků včetně vysoce kvalifikovaného"growera" školeného v Holandsku, a dodávat z něj zboží do supermarketů v okolí. Pokud se to povede, skleníky by stavěla dál až na celkových 20 hektarech.
Příběhů jako NWT přitom zóna nejspíš ukrývá podstatně víc.
„Někteří lidé z praxe jsou přesvědčeni, že celý ten projekt je na nic. Když se tedy někdo ozve, je potřeba se přetrhnout,“ řekl pro MFDnes čerstvý poslanec za ANO 2011, kroměřížský advokát Radek Vondráček. „Místo toho vím o konkrétních příkladech, kdy tam něco už mohlo být, ale kvůli nevstřícnému přístupu kraje i bývalého hejtmana a nulové aktivitě té slavné akciovky to neklaplo a ty fabriky stojí jinde,“ dodal. Nechci o sklenících od NWT hlásat: "tentokrát to musí vyjít!" O tom ať rozhodnou úřady. Chci "pouze" připomenout, komu ve skutečnosti vděčíme za fakt, že tu stojí obří prázdná zóna. Nebyli to totiž holešovští ochránci vody a zákonných postupů politiků a krajského úřadu, kdo způsobil, že vývojové centrum NWT bude ve Zlíně, zatímco u Holešova budou - možná - skleníky.
