Právo na informace patří k základním právům, které úzce souvisí s demokratickými principy a které umožňuje kontrolu řádného výkonu veřejné správy. Od roku 2000 je právo na informace realizováno zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jako “InfZ”). Přestože od nabytí účinnosti tohoto zákona uplynulo již téměř 14 let, řada úřadů svým zákonným povinnostem stále neumí dostát a často InfZ flagrantním způsobem porušuje. A kroměřížské úřady v tom nejsou výjimkou.
Podat žádost o informace je poměrně jednoduché - stačí např. napsat email povinnému subjektu se specifikací požadované informace a uvedením svých kontaktních údajů (včetně data narození). Přesto svého práva na informace v Kroměříži využíváme zřídka. V roce 2012 evidoval MÚ KM celkem 34 podaných žádostí o informace (viz zde), o rok dříve 16 (viz zde) a v roce 2010 celkem 18 žádostí (viz zde). Údaje za rok 2013 k dispozici zatím nejsou, čímž MÚ KM porušuje zákon (viz níže). Celkem se jedná o poměrně malé číslo, které by mohlo být ještě mnohem nižší, nebýt jednoho angažovaného seniora (viz zde, zde, zde, zde či zde).
http://www.mesto-kromeriz.cz/dokumenty/IN-0412.pdf
V průměru tedy v letech 2010 - 2012 museli úředníci a úřednice MÚ KM řešit necelé dvě žádosti o informace za měsíc. Vzhledem k tomu, že se nejedná o žádnou fušku, člověk by očekával, že MÚ KM bude žádosti vyřizovat kvalitně a nebude mít problém dostát svým zákonným povinnostem. V mnoha případech je však opak pravdou:
1) Zveřejňování poskytnutých informací
Ustanovení § 5 odst. 3 InfZ celkem jasně stanoví povinnost úřadů zveřejňovat všechny poskytnuté informace do 15 dnů na svých internetových stránkách. Smyslem tohoto ustanovení je, aby se již jednou poskytnutou informaci mohla dozvědět široká veřejnost (nejen samotné žádající osoby), aniž by musela o stejnou informaci opětovně žádat. V praxi to znamená, že v této lhůtě by měly být všechny žádosti o informace (řádně anonymizované) a poskytnuté informace zveřejněny zde.
Už na první pohled tady ale něco nehraje. V roce 2012 evidoval MÚ KM celkem 34 podaných žádostí, informací ale zveřejnil jen 21. Svou povinnost tedy MÚ KM plní maximálně na 61 %. Otázkou je, jakým způsobem se selektují případy, ve kterých se zákonné povinnosti zveřejnit poskytnuté informace na internetu vyhoví, a ve kterých nikoli.
Něco tu ovšem nehraje i na druhý pohled. Výše citované ustanovení InfZ jasně stanoví povinnost zveřejnit na internetu obsah poskytnuté informace - tedy takovou informaci, která byla zaslána žádající osobě. V řadě (citlivých) případů (viz zde, zde či zde) ale tuto povinnost MÚ KM alibisticky obchází tím, že obsah poskytnuté informace nezveřejní a pouze uvede, že informace byla odeslána žádající osobě. Tuto možnost dle zákona má pouze v případě mimořádně rozsáhlých informací, a to ještě vždy musí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah (v případě stostránkového auditu tedy např. shrnutí jeho výsledků, v případě faktur jejich zjednodušený seznam, apod.). MÚ KM tak přišel na inovativní způsob porušování InfZ, kdy se tváří, že poskytnuté informace zveřejňuje, přitom ovšem zveřejňuje pouze sdělení o tom, že požadované informace žadateli či žadatelce zaslal. Zajímavé je, že k porušování povinnosti zveřejňovat poskytnuté informace dochází zpravidla ve věcech vnitřního chodu MÚ KM jako jsou audity či proplacené faktury. Transparentnost tedy ano, ale jen někdy.
2) Anonymizace osobních údajů žadatelů a žadatelek
Ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů plyne úřadům povinnost anonymizovat jména a další osobní údaje žadatelů o informace. Přes řadu inovativních postupů jako je použití černé fixy, přelepení barevným lepíkem či rozmazání údajů, úředníci a úřednice MÚ KM anonymizovat v řadě případů stále neumějí anebo se o to dokonce ani nepokoušejí. Ze zveřejněných žádostí o informace se proto můžeme bez větší námahy například dozvědět, kdo v roce 2012 žádal o zaslání investičních plánů Kroměříže, kdo se zajímal o kolaudaci bytu na adrese K. Rudého 3704/37, koho zajímalo správní řízení na jeho pozemcích, který statutární zástupce Soleil Energy se vyptává na plynovod Moravia VTL či jaká politická strana se na podzim loňského roku zajímala o plakátovací plochy. Většinou se jedná o úsměvné či banální opomenutí, ovšem MÚ KM má problém s anonymizací i tak zásadních osobních údajů jako jsou jména osob poškozených v přestupkových řízeních. Jako by MÚ KM potenciálním tazatelům a tazatelkám předem říkal "raději se nás neptejte, nebo všem řekneme, že se na to ptáte".
3) Nejsem povinný subjekt
Povinným subjektem dle InfZ ovšem není jen MÚ KM. Jsou jím všechny příspěvkové organizace města a vůbec všechny "veřejné instituce". Dle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 260/06, III. ÚS 671/02) a Nejvyššího správního soudu (8 As 57/2006 - 67) jsou veřejnými institucemi ve smyslu InfZ i společnosti, v nichž má obec majetkový podíl, na jejichž vzniku se obec podílela a které obec prostřednictvím orgánů společnosti kontroluje. Jedná se i o obecní příspěvkové organizace, sportovní kluby či akciové společnosti založené obcí.
Problémem je, že statutární orgány těchto akciových společností o své povinnosti v lepším případě nevědí anebo prostě informace poskytovat nechtějí s tím, že veřejnost jejich konání nemá co kontrolovat. Když jsem se v dubnu žádal Kroměřížské technické služby (které město Kroměříž ovládá a v nichž drží 100% podíl) se žádostí o zaslání výročních zpráv z let 2008 - 2013 (tedy základních informací o fungování společnosti) byla moje žádost jednatelem KTS Pavlem Suchánkem stroze odbyta s tím, že KTS se necítí být povinným subjektem dle InfZ. Na mou další argumentaci řadou judikátů ÚS a NSS, ani na mé odvolání, se mi již odpovědi nedostalo.
4) Zveřejníme...později
Další častou chybou je pozdní zveřejňování výročních zpráv o poskytování informací za předchozí rok. Dle § 18 InfZ musí každý povinný subjekt nejpozději tuto výroční zprávu zveřejnit nejpozději do 1. břena. Je 20. června 2014, tedy téměř 3 měsíce po uplynutí této lhůty a výroční zprávu za rok 2013 na stránkách MÚ KM hledám marně. Stejně tak na moji žádost o její zaslání nebylo dosud (po uplynutí 15denní lhůty) odpovězeno. Že by někdo nestíhal?
Je smutné, že úřady občanům kladou zbytečné překážky při výkonu jejich práv na informace a je škoda, že Kroměříž v tomto ohledu nepatří k výjimkám. Lidé tak jednání obce kontrolovat buď nemohou, anebo mohou jen v oblastech, ve kterých jim to úředníci a úřednice dovolí. Náprava by přitom mohla být ze strany vedení města snadná. Trvat na tom, že úředníci a úřednici jsou tu hlavně proto, aby sloužili lidem. Nepřistupovat k žádostem o informace jako k něčemu, co jejich činnost znepříjemňuje. Proškolit je v povinnostech dle InfZ a ve způsobu anonymizace. Nestydět se zveřejňovat i citlivé údaje o činnosti města. Sdělit všem veřejným institucím, které jsou s městem Kroměříž propojeny, že jsou povinným subjektem dle InfZ.
