Poznámky vyplynuly s diskuse výboru, členů klubu UNESCO i občanů se kterými jsem se setkala při podpisu petice. Pro návštěvníky do Květné zahrady zejména ty nejzranitelnější jako jsou děti, senioři studenti bylo vstupné zdraženo o 100%, není ani pamatováno na obvyklé rodinné vstupné. Nelze se tedy divit, že to vyvolalo nevoli a následně občanskou iniciativu v podobě petice. Nutně to však vyvolalo i otazníky, kam směřují současní správci zámku a zahrad péči o to nejcennější, co v našem městě máme. Klub UNESCO totiž vždy za neméně důležité považuje péči o adekvátní využívání architektonického dědictví. Je tedy logické, že vstupné by nemělo být v tomto smyslu barierou.
Kromě generální ředitelky NPÚ a ministra kultury, jsme se obrátili na naše zastupitele. Aktivity Klubu UNESCO pro změnu vstupného byly koordinovány s autorem petice Mgr. R. Šafaříkem a autorkou otevřeného dopisu poslankyní EP MUDr. Ol.Sehnalovou. I návrh na usnesení pro jednání zastupitelstva byl podán po vzájemné dohodě a byl všemi zastupiteli podpořen. Je velmi pozitivní, že již za měsíc se zastupitelstvo požadavkem petice zabývalo a náš společný návrh, který je výzvou k zahájení jednání podpořilo.
Proč tolik podpisů pod peticí zejména místních (1806) i nesouhlas výboru Klubu UNESCO s navrženým vstupným?
Není pochybnosti, že především díky zápisu zahrad a Arcibiskupského zámku na seznam světového dědictví UNESCO, byl projekt NCZK významně finančně podpořen. Připomeňme, že zápis inicioval a významně se na něm podílel Klub UNESCO, společně jej realizovali představitelé města a Okresního úřadu. S úctou pamatujeme na uměnímilovné olomoucké biskupy a arcibiskupy, kteří zahrady a zámek budovali, ale nelze zapomínat ani na občany města a okolí, kteří jejich plány po staletí realizovali a uchovali tak, že si zasloužily nejvyššího ocenění UNESCO. V době nedávné byly z rozpočtu OkÚ i města, tedy občanů města a okolí, vynaloženy významné finanční prostředky (nová okna, fasáda, střecha zámku, cesty v Podzámecké zahradě, Biskupská mincovna, Washingtonský domek, nápravy škod po povodni 1997, financování veřejně prospěšných prací, doplňkových projektů (zakoupení židlí do zámku, nejnutnější úpravy skleníku pro pořádání koncertů).
I projekt NCZK má ve svém základu myšlenku A. Lukáše zakladatele konferencí s tématem historických zahrad již v roce 1998. Klub UNESCO realizoval jeho myšlenku a konference většinou s mezinárodní účastí se staly tradicí. Projekt NCZK jako metodické a edukační centrum měl na co navázat. Zřejmě nebyl zvažován rozdíl mezi návštěvou Květné zahrady občany Kroměříže a okolí, kteří sem byli zvyklí přicházet ne za turistickou atrakcí, ale projít se zahradou, sledovat ji v průběhu ročních proměn. Takové užívání zahrady je přece přirozené i adekvátní.
Nemají tedy občané města a okolí oprávněný pocit nespravedlivého dotčení vysokým vstupným více než turisté, kteří přijedou a mnohdy se víckrát nevrátí?
V souvislosti se způsobem stanovení vstupného do Květné zahrady se nutně nabízí i otázka: Jaká je a bude spolupráce a soužití mezi obyvateli, představiteli města a správci památky UNESCO? Doufejme,že to bude oboustranně prospěšná spolupráce. Vždyť zámek a zahrady, město a jeho obyvatelé to je po staletí společná historie. Genia loci nevytváří jen samotné stavby či správci objektů natož turisti. Genius loci našeho města je nejen v bohatství historických památek ale i dědictví nehmotné, které se v architektuře města utvářelo.
