Vážení čtenáři,
O víkendu se bude rozhodovat o dalším směřování naší země. Druhé kolo prezidentské volby je do velké míry referendem, zda Česko zůstane evropskou demokracií, nebo se posune směrem k východní autokracii, kdo ví, možná i diktatuře. Chceme vám dokázat, že Miloš Zeman a jeho okolí po celou jeho politickou kariéru uplatňují demokracii ohrožující autoritářské metody, proti kterým Kroměřížan od začátku vystupuje. Chceme vás proto požádat, abyste dali hlas Jiřímu Drahošovi, který představuje pravý opak Zemanova stylu.
Po prvním kole voleb začali Zemanovi příznivci šířit dezinformace s cílem očernit Drahoše tak, aby se pro občany stal nevolitelným. Zřejmě jste již i vy narazili na grafické materiály, které dávají jedním dechem stopku Drahošovi a imigrantům. Oba kandidáti mají na tuto otázku přitom paradoxně velice podobné názory – odmítají ekonomické uprchlíky s tím, že uprchlíkům by se měla poskytovat pomoc již v oblasti jejich původu. Řešení migrace navíc vůbec nespadá mezi pravomoci prezidenta republiky, politická rozhodnutí v této oblasti činí vláda (stejně je tomu v případě otázek přijetí eura). Funkce prezidenta je v parlamentní republice především reprezentativní. (Oficiální vyjádření Jiřího Drahoše k šířeným dezinformacím si můžete přečíst zde).
Není to poprvé, co zemanovci sáhli před prezidentskou volbou k podpásovkám. Už při první přímé volbě před pěti lety očernili protikandidáta Karla Schwarzenberga a pomohli tak Zemanovi k vítězství. Jak se později ukázalo, inzerát tehdy podal bývalý důstojník StB. Skutečně necháme tyhle lidi, aby na dalších pět let ovládli Hrad, dělali nám ve světě ostudu a doma štvali jednoho proti druhému?
Pro Zemana a jeho okolí je totiž tento politický styl typický. Ještě jako premiér země stál Miloš Zeman v centru nebo velmi blízko centra polozapomenutých temných afér jako Bamberg a Olovo nebo prodej ruského dluhu. A v neposlední řadě pak u zrodu opoziční smlouvy, která ohrozila nezávislost médií, policie i justice a v mnoha ohledech tak popřela smysl Sametové revoluce.
V druhé kapitole své politické kariéry, už v roli prezidenta, se Miloš Zeman aktivně zasazuje za stále výraznější odklon od zakotvení Česka v evropských a severoatlantických strukturách. Systematicky naopak posiluje příklon k Rusku a Číně s jejich autoritativním stylem vlády. Obklopuje se lidmi s vazbami na Rusko a bez nezbytných bezpečnostních prověrek.
Zeman neustále ohýbá českou Ústavu v neprospěch parlamentní zastupitelské demokracie s cílem posílit autoritu prezidenta. Stejně konzistentně jako jeho předchůdce Václav Klaus přitom pokračuje v útocích proti veřejnoprávním médiím, neziskovým organizacím, nezávislé justici, akademické sféře a občanské společnosti vůbec. Podporuje dokonce vysloveně fašizující uskupení jako je Blok proti islámu Martina Konvičky. U Zemana jsou stále patrnější jeho papalášské manýry – na svých cestách se nechává hostit z krajských rozpočtů, před veřejností uzavřel Hrad za „fotbalové“ turnikety, jeho poradce si tam pak uspořádal soukromou oslavu narozenin.
Zeman českou veřejnost systematicky a uměle dělí na tábory, které pak štve proti sobě: na „pražskou kavárnu“ a venkov, „vítače“ migrantů a jejich odpůrce. Často přitom nemluví pravdu, za jeho lež o Ferdinandu Peroutkovi byla Hradu dokonce soudně uložena exekuce.
V ekonomice Zeman prosazuje orientaci na velké podniky, těžký průmysl a export na Východ, a to i na úkor lidských práv, životního prostředí nebo prostě jen poctivého piva. Úspěch, bezpečnost a udržitelný růst Česka je přitom podle nás především v zakotvení v NATO, obchodu s EU, ve znalostní ekonomice, inovativních malých a středních firmách. V Zahraniční politice by nás potvrzení Zemana v prezidentské funkci posouvalo do stále větší izolace.
Jiří Drahoš je naopak podle nás protikandidátem, který ve všech zmíněných ohledech představuje proti Zemanovi obrat o 180 stupňů: je konsenzuální, proevropský a slibuje respektovat Ústavu. I proto mu téměř všichni „protizemanovští“ kandidáti, kteří neuspěli v prvním kole, nakonec vyslovili svou podporu. Někomu se sice Drahoš může jevit jako suchar – nepije, nenadává a neponižuje na potkání. Po Miloši Zemanovi by byl tenhle suchar pro českou demokracii hotovým požehnáním.
Pokud si tedy vážíte zdánlivě samozřejmých věcí, kterých si vždy vážil i Kroměřížan - jako jsou občanská společnost, svobodná a nezávislá média soudy a policie -, přijďte v druhém kole volit, a volte jako Kroměřížan: dejte hlas Jiřímu Darahošovi. A Zemanovi konečně červenou, kterou si zaslouží.
