Když jsem podrobil ve svém textu starostku Kroměříže Danielu Hebnarovou kritice a konstatoval jsem, že očekávání, která do ní byla vkládána, nenaplnila, reagoval jeden z čtenářů tvrzením: “Váš kabát má pouze líc a kabát radnice poze rub.”
Autor si plně stojí za tím, co napsal, nicméně jej napadlo, že na tom možná něco je. Tím spíš, že tato starostka jistě líc má. Zkusme se na něj podívat. Nejdřív však musím ujistit čtenáře, že mi nikdo nerozřezal pneumatiky (žádné nemám), ani mi z radnice nepřišla tučná obálka.
Tak předně Daniela Hebnarová rozhodně nepatří k příznivcům kmotrovství a korupčníků. Myslím si, že to tvrdit lze. Vždy v minulosti aspoň měla takovou pověst a žádný škraloup či podezření v tomto smyslu ji neprovází. Pokud vím, starostovat ani nechtěla, kdesi jsem četl, že chtěla být místostarostkou a mít na starosti kulturu. Pak to však vzala, čímž si na sebe upletla bič.
Zdá se, že zůstala dost osamocená, na radnici moc spojenců nemá. Témata, jako je například územní plán či problematika vodáren, to není zrovna její parketa, v takových věcech je dost zranitelná a taky zraňována. Možná proto taky dosud nedošlo na exhumaci všelijakých těch kostlivců, jichž v radničních kancelářích pár je a Hebnarová při nástupu do funkce otevírání skříní s nimi deklarovala. Aby ale mohla proti nim vytáhnout, musí si napřed upevnit pozici. Přejme jí to a věřme, že to myslí vážně. Proč? Žena, která toho tolik udělala pro propagaci Karla Kryla, na nástěnku si špendlí vstupenku z koncertu Boba Dylana a chodí na koncerty aleternatrivní muziky, skýtá naději, že její myšlení nebude pouze pragmatické a machiavelistické, že tam nějaké to místo pro ideály zůstalo.
A starostka nemá úplně pevnou pozici ani v ODS, za kterou na radnici sedí. Její situace je tak trochu podobná situaci Petra Nečase. Ten taky musí složitě manévrovat, lavírovat a balancovat. A taky dělat kompromisy, aby jej nesvrhlo kmotrovské křídlo. To je dosud velmi silné. A jak není nikde napsáno, že Nečas má vyhráno v Praze, tak to platí o Hebnarové v Kroměříži.
Stačí připomenout, že když stanula v čele kroměřížské buňky ODS, za místopředsedu dostala Jiřího Němce, který reprezentuje to staré, dogmatické křídlo. Hned v počátku tedy byla její pozice oslabena. A nezapomínejme, že mnohým v kroměřížské ODS se ještě může stýskat po časech bohatýrské radniční modrorudé koalice. Na druhé straně se před pár lety podařilo porazit velrybářské křídlo, jež hrozilo kroměřížskou ODS ovládnout. Tito lidé ale také úplně nezmizeli. Ale když se Hebnarová stala starostkou, byla pak zvolena i předsedkyní okresní organizace ODS. To by svědčilo o tom, že svou pozici přece jen posiluje. Naproti tomu stojí spekulace, že ODS si ji postavila do čela spíš jako vývěsní štít. Žena, navíc s dobrou pověstí, to na voliče zabírá.
Ale vraťme se k našemu přirovnání k Nečasovi. Přes jeho lavírování a některé až nepochopitelné kroky, je přece jen vidět v boji s korupcí a dalšími nešvary určitý pokrok. Třeba v Praze či na státních zastupitelstvích byly zaznamenány nesporné úspěchy.
Pokud Hebnarová svou pozici stabilizuje, může nějakých úspěchů dosáhnout i ona. Není důvod, proč bychom jí to nepřáli.
A ještě něco: odvaha jí rozhodně nechybí. Byla to hlavně ona, kdo prosadil na radnici tvrdá úsporná opatření, takže za pouhý rok se podařilo srazit dluh města o víc než 40 milionů. Město si sice bude muset letos vzít nový úvěr, ale to teď nerozmazávejme. V každém případě se podařilo nastolit úsporný kurs, což zasluhuje uznání, tím spíš, že jí nadělal spoustu dalších nepřátel.
