Co asi potřebují různí kmotři, aby se jim dařilo? Mimo jiné stabilní prostředí. Co jim něco takového může poskytnout? Velká koalice.
Vždyť i opoziční smlouva, kterou podepsal Klaus se Zemanem a která zanechala důsledky, s nimiž jsme se dodnes nevypořádali, nesla oficiální název Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice.
Což o to, stabilita je dobrá věc, ale pro politiku hodně riskantní. Vidíme, kam to dopracovala velká koalice v Praze. To díky ní musíme sledovat obludnosti s Bémem a Janouškem. Ale politici si z toho dlouho nic nedělali a málo si z toho dělají i teď.
Naopak, velké koalice se staly jakousi módou, čehož jsme svědky i v našem regionu.
Krajské volby vyhrála drtivě ČSSD, ale zachovala velkou koalici, prý se osvědčila. Komu? Těm, kdo v ní byli. Po volbách si jen vymění hejtman a jeho náměstek místa a jede se dál. Kostlivci můžou dát hnít ve skříni a přibývat další. Kmotři mají pokoj a stabilní prostředí.
A velké koalice požírají i radnice ve městech na Kroměřížsku jako nějaká epidemie. Máme ji v různých podobách v Kroměříži, je v Chropyni, v Hulíně, v Holešově i v Bystřici pod Hostýnem.
Politici prostě ukázali po volbách voličům vztyčený prostředníček. ODS a ČSSD si šly před volbami po krku, aby vydyndaly hlasy, a když se jim to podařilo, uzavřely nemravný svazek. Ony to však za zradu na voličích naprosto nepovažují.
Starostka Chropyně za ČSSD Věra Sigmundová na námitku o zradě na voličích odpovídá: „V komunální politice je asi úplně jedno, jestli ten chodník opraví oranžoví nebo modří, anebo nějací jiní.“ To je ovšem ryzí demagogie. Kromě toho tím starostka vlastně říká, že politické strany jsou úplně zbytečné. To si ale jistě nemyslí. V Chropyni je vůbec dobře vidět, že ODS a ČSSD mají nadstandardní vztahy. Volby tam vyhrála ODS, ale Radovan Macháček, který se měl stát starostou, zatajil voličům, že se chystá do Prahy. ODS tedy posadila do starostenského křesla jiného muže, ten se však později znelíbil a byl odstřelen společnými silami ODS a ČSSD. A ODS za této situace klidně přepustila starostenský post největšímu konkurentovi – sociální demokracii. Je to normální?
V Kroměříži velká koalice vůbec být nemusela. Jednou z možností byla středopravá koalice, na níž by se podílela ODS, TOP 09, Volba pro Kroměříž, lidovci, Zdravé Kroměřížsko (zelení) a Věci veřejné (které ještě tehdy nebyly profláknuté). To by dalo dohromady většinu 17 z 27 hlasů. Menší strany skutečně uzavřely dohodu a začaly o koalici vyjednávat s ODS. Jednání však ztroskotala. Koalici tak uzavřela ODS s ČSSD, k nimž se přidala Volba pro Kroměříž a nakonec i TOP 09.
Hodně zasvěcených říkalo, že už tehdy bylo jasné, že jednání byla zbytečná, protože už před volbami se ODS a ČSSD na koalici domluvily. Na dotaz, zda to tak opravdu bylo, dopověděla starostka Daniela Hebnarová (ODS) velmi zajímavě: „Já jsem rozhodně nic s ČSSD nedomlouvala.“ To se dá číst různě. I tak, že to domlouval někdo jiný. Třeba i kmotři. Zvlášť když v době vyjednávání byla u radnice vidět auta některých místních podnikatelů.
Mimochodem, volby v Kroměříži vyhrála ČSSD. Ale tady zase ona prokázala nezvyklou velkorysost a starostenské křeslo přepustila největšímu sokovi.
Není těch zvláštností nějak moc? A neplatíme za takové stabilní prostředí neúnosnou cenu? Říká se třeba, že jedna ze dvou firem, které se podílely na podezřelé rekonstrukci kina Nadsklepí, sponzoruje ČSSD a druhá ODS. Možná je to jen spekulace. Ale i bez ní je kolem velkých koalic otázek víc než dost. V každém případě není velká koalice nic jiného než druh kartelu. A na kartelu není dobrého nic, zato špatného hodně.
