Letošní rok bude pro naděje vkládané kdysi do holešovské průmyslové zóny hodně trpký. Pokud se tedy nestane vyložený zázrak.
Právě letos měla totiž zóna podle původních plánů svých stvořitelů hučet plným provozem. Pracovat v ní teď mělo až 12 tisíc lidí a HDP kraje mělo růst až dvouciferným tempem.
Místo toho v zóně za 1,6 miliardy fungoval na konci roku jediný investor, který dává práci 73 lidem. Vznik jednoho pracovního místa tak v Holešově stál 22 milionů korun.
Mezi sedmi strategickými průmyslovými zónami je Holešov v hlavních ukazatelích agentury Czechinvest suverénně nejhorší.
„Dle mého názoru je v současnosti v nejsložitější situaci průmyslová zóna Holešov,“ řekl v polovině dubna pro Lidové noviny Milan Damborský z národohospodářské fakulty VŠE.
Jistá naděje, že zóna nezůstane jen loukou na slepé koleji, tu však možná přece jen je.
Co do absolutní rozlohy nevyužité plochy byl na tom Holešov ke konci loňského roku v Česku nejhůř. Bez využití tam leží 240 hektarů z celkových 280 využitelných. Druhý nejhorší – žatecký Triangle - má volných „jen“ 156 hektarů z 325.
Holešovská zóna je poslední i co do počtu vzniklých pracovních míst, vyplývá z tabulky zaslané tiskovým odborem agentury.
Holešovská zóna to přitom nemůže svalit na to, že nejmladší. S dokončením na podzim roku 2009 je o dva roky starší než zóna v Ostravě-Mošnově, která byla dokončena vloni. Mošnovská zóna stála miliardu, pětice investorů už obsadila přes polovinu z celkem 165 hektarů.
Ještě roku 2010 šéf Holešovské zóny Jakub Černoch tvrdil, že na maximu obsazenosti bude zóna roku 2015. Dnes už má SPZ Holešov na svých stránkách raději formuli „během několika málo let.“
„V prognózách jsem se spletl,“ přiznal v MF Dnes i duchovní otec zóny a bývalý hejtman, dnes hejtmanův náměstek Libor Lukáš.„Zklamaný nejsem, doženeme to,“ dodal optimisticky v dubnu 2011. O rok později je však slibovaný příliv 20 miliard korun v přímých investicích a až o 75 miliard vyšší HDP kraje mezi lety 2010 až 2015 stále v nedohlednu.
Naopak, ke konci roku 2011 byl okres Kroměříž s 10,49 procenty registrované nezaměstnanosti v třetině těch nejhorších okresů v Česku, zatímco Zlín byl se 7,85 procenty v třetině těch nejlepších.
Czechinvest vysvětluje propadák holešovské zóny hospodářskou krizí, s kterou klesl objem investic v Česku. A zatímco do snadněji dostupných průmyslových oblastí už se investoři opatrně vracejí, Holešov zarůstá travou.
„Vzhledem k tomu, že průmyslová zóna stojí na zdrojích pitné vody, několik firem tu od svých investic upustilo,“ připomněl další „konstrukční vadu“ holešovské zóny Milan Damborský z VŠE.
Czechinvest připomíná, že zóna Holešov má „některou formu smluvního vztahu“ uzavřenu s deseti investory. Když ale zóna Holešov získala titul podnikatelská nemovitost za rok 2010, bylo to kvůli „deklarovanému zájmu“ šestice investorů. Rok na to v zóně fungoval jediný.
Když cenu za rok 2006 vyhrála zóna Nošovice, bylo to naopak za „největší efekt vynaložené investice“. Teď tam pracuje skoro pět tisíc lidí.
Jedna naděje, že holešovská zóna přece jen neskončí jako „pole duchů“, tu ale přece jen je - novela zákona o investičních pobídkách, kterou schválili poslanci a potvrdil senát.
Investovat v Česku teď bude podstatně výhodnější na dvojnásobně dlouhou dobu (daňové úlevy se z pěti let prodlužují na deset). V regionech s vysokou nezaměstnaností to navíc bude platit i pro malé investice nad 50 milionů.
Může se tak stát, že telefony se zájemci začnou u Holešova přece jen zvonit.
Fakt je, že od propuknutí finanční krize v roce 2008 čelí holešovská zóna změně pravidel hry, kterou si uměl málokdo představit. Kraj a správci zóny se snaží aspoň improvizovat a plochu přizpůsobit změněné poptávce – otevřeli ji menším investorům a v technologickém parku Progress nabídl plochy inovačním firmám s vysokou přidanou hodnotou. No, uvidíme…
Vize z Plánu prevence kriminality města Kroměříže na léta 2012 až 2015, která na přeplněnou holešovskou zónu odkazuje, je však asi pořád ještě příliš optimistická.
„Lze oprávněně předpokládat, že dojde ke zvýšení počtu obyvatel Kroměříže a zvýšení počtu osob, které do města dojíždějí za nákupy a vyřízením úředních či jiných záležitostí. Tento fakt může výrazně ovlivnit atmosféru ve městě,“ píše se v Plánu.
