Sláva, "véčka" nám kývla na církevní restituce. Dopřejme si proto spikleneckou teorii: hra o pozemky pod Bajdou právě začala naplno.
Skoro hektarové pozemky pod Bajdou dnes totiž patří Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Dříve ale patřily olomouckému arcibiskupství a kromě brouzdaliště budou předmětem církevních restitucí.
Pár tahů už má tahle hra za sebou. Zkusme zjistit, kdo v ní s kým hraje a hlavně o co.
Uzavřením církevních restitucí se začíná intenzivně zabývat Topolánkova vláda roku 2008. Téhož roku se nenápadně rozjela i partie o Bajdu.
"Nohejbalový klub Bajda podal v prosinci žádost o dofinancování provozu koupaliště za rok 2008, protože nemá dostatek prostředků, aby mohl provoz sám zajistit,“ uvedl starosta Miloš Malý z ČSSD ve Zpravodaji v dubnu 2009.
"Jednáním jsme dospěli k řešení, které spočívá v tom, že město převezme správu zařízeni pod svá křidla, podobně jako v případě zimního stadionu a krytého plaveckého bazénu,“ dodal.
Jenže:
"Dokud nebudou majetkové vztahy dořešeny, jsou veškeré investice problematické,“ vysvětlil starosta, proč město odmítá do Bajdy vrazit 50 milionů, na které by podle odhadů rekonstrukce minimálně přišla.
V červenci 2009 proto starosta Malý vytáhl překvapivou kartu. ČTK citovala jeho záměr vybudovat venkovní koupaliště vedle stávajícího krytého plaveckého bazénu. Důvodem byly právě nedořešené restituce a roční ztráta provozu Bajdy kolem 150 tisíc.
Nové venkovní koupaliště mělo stát hned vedle krytého bazénu na pozemcích, které tehdy patřily společnosti Tenishal s. r. o. , kde byl mimo jiné jednatelem Josef Slámka, švagr podnikatele Petra Klára. Tomu spolu s jeho sestrou Danielou Slámkovou patří rozsáhlé pozemky mezi Kauflandem, krytým bazénem a železnicí, které jsou územím plánem určeny pro sportovní a rekreační účely.
Petr Klár je místopředsedou místního sdružení ODS, majitelem firmy Sportovní povrchy a členem sportovní komise města.
"Petr Klár zastupitele informoval o tom, že v areálu nejspíš vyroste montovaná sportovní hala,“ napsal svého času Zpravodaj, když Klár bývalý vojenský areál mezi železnicí a Kauflandem koupil.
Potřebné pozemky pro budoucí nové koupaliště u "kryťáku“ nakonec radnice s Tenishalem směnila v září 2010 za své sousední pozemky směrem blíž k tréninkovému fotbalovému hřišti.
Vláda Petra Nečase byla jmenována v červenci 2010 a církevní restituce si dala do programového prohlášení.
Na podzim 2010 udělila kroměřížská radnice na podnět starosty Miloše Malého a místostarostky Jarmily Číhalové mimořádné ocenění v podobě Pamětní medaile města Kroměříže Josefu Říhovi, děkanu farnosti sv. Mořice v Kroměříži.
Pokud církev pozemky pod Bajdou získá, bude o jejich budoucím osudu rozhodovat kroměřížský děkan a kapitula. Třeba šlo o chabě maskovaný pokus města, jak si církev před očekávaným rozhodnutím naklonit.
Plavecký bazén a zimní stadion teď chce dát radnice do pucu za 110 milionů korun z evropských dotací. "Záměr již schválili zastupitelé,“ řekla počátkem září 2011 starostka Daniela Hebnarová z ODS.
Podmínkou je ale investice 33 milionů od soukromého investora, který by v místě postavil sportovní areál včetně tenisové haly. Tím investorem měl být podle informací Kroměřížana právě Petr Klár, který ale podle zdrojů z radnice z investice nejspíš vycouvá.
Jak tuhle hru zatím číst?
Co třeba tak, že tu je tichá dohoda mezi ČSSD a ODS, že se sportovní centrum města přenese na jihovýchod, a že tak k opravenému zimnímu stadionu a krytému bazénu přibude nové venkovní koupaliště i ona slibovaná sportovní hala Petra Klára?
Možná tento podnikatelský plán sázel na slibně vypadající vizi gigantické holešovské průmyslové zóny a Kroměříže jako jejího klidného zázemí.
Ostatně jedním ze zastánců této vize je správce holešovské zóny a vlivná postava kroměřížské a krajské ODS Jiří Němec. Zimní stadion zase léta opečovává zastupitel za ČSSD Karel Holík, který v prvním Týdeníku roku 2012 napsal, že "Globalizace sportovních systémů v našem městě je nevyhnutelná."
A třeba teď tenhle plán vzal s krizí a pustou zónou částečně za své. Proč ne, kdo ví, možná by to byla i škoda.
V normálních městech radnice o takových plánech s voliči diskutuje, Kroměříž ale tak úplně normální není. Místní politiky ovládají místní podnikatelé a ti jsou z principu tak trochu paranoidní. Žádnou vizi města proto s plebsem probírat nebudou (viz text Pavla Motyčky na těchto stránkách).
Opravdová otázka ale zní: Co za touto tichou dohodou stojí? Co bude s Bajdou, pokud ji církev získá? A co s ní bude, pokud ji potom od církve získá… kdo vlastně? Město, kterému už patří sousední tenisové kurty? Nebo PMS Reality, která nemá nikdy dost?
Není čas začít o tom s voliči mluvit?
